Docela často dělám takovou věc.. A to, že si přečtu poslední větu v knížece. Je to takové záhladné. Navíc jí obvykle během čtení zapomenu.
"Chtěl."
"Muž beze jména. Muž bez paměti.
Muž, který nemá navýběr."
Oficiálně kniha není pokračováním Skály, ale svým způsobem je.
Do příběhu vpadneme několik měsíců po konci Skály, kdy se Fin po rozvodu rozhodne vrátit se na ostrov. V tu dobu už je v rašeliništích nalezené zachovalé tělo mladého muže. Muže, který má na předloktí vytetovaného Elvise. Muž byl brutálně zavražděn a kvůli tetování je jasné, že nepochází z prehistorické doby. Fin sice od policie odešel, ale tak nějak se ho vyšetřování dotne. A stejně tak celé jeho rodiny a sám se pokouší zjistit, kdo onen záhadný mladík byl.
Během vyprávění se často dostáváme do vzpomínek starého pána spřízněného s mužem z rašeliniště a tak nějak stále zjišťujeme, co předcházelo jeho smrti. Postupně polehoučku zjišťujeme pravdu. Dostáváme se blíž a blíž, ale pořád jen kroužíme okolo až nakonec v závěru zjistíme, co se doopravdy stalo. Ale vyřizování účtů pokračuje.
Konec byl možná trochu useklý, ale ono to tak s konci občas bývá. Prostě končí.
Obecně se mi tahle kniha líbila víc, než skála.
Teď už zbývá jen zjistit, jestli budou šachové figurky ještě lepší, nebo ne.
"Chtěl."
"Muž beze jména. Muž bez paměti.
Muž, který nemá navýběr."
Oficiálně kniha není pokračováním Skály, ale svým způsobem je.
Do příběhu vpadneme několik měsíců po konci Skály, kdy se Fin po rozvodu rozhodne vrátit se na ostrov. V tu dobu už je v rašeliništích nalezené zachovalé tělo mladého muže. Muže, který má na předloktí vytetovaného Elvise. Muž byl brutálně zavražděn a kvůli tetování je jasné, že nepochází z prehistorické doby. Fin sice od policie odešel, ale tak nějak se ho vyšetřování dotne. A stejně tak celé jeho rodiny a sám se pokouší zjistit, kdo onen záhadný mladík byl.
Během vyprávění se často dostáváme do vzpomínek starého pána spřízněného s mužem z rašeliniště a tak nějak stále zjišťujeme, co předcházelo jeho smrti. Postupně polehoučku zjišťujeme pravdu. Dostáváme se blíž a blíž, ale pořád jen kroužíme okolo až nakonec v závěru zjistíme, co se doopravdy stalo. Ale vyřizování účtů pokračuje.
Konec byl možná trochu useklý, ale ono to tak s konci občas bývá. Prostě končí.
Obecně se mi tahle kniha líbila víc, než skála.
Teď už zbývá jen zjistit, jestli budou šachové figurky ještě lepší, nebo ne.
Komentáře
Okomentovat