Třetí díl série. Vždycky se nakonec těším, co se bude dít dál.
Tentokrát to začne mrtvým tělem na konci stanice metra Baker Street, vším, co zůstalo po americkém studentovi Jamesi Gallagherovi. Jeho zámožná a politicky vlivná rodina se chce pochopitelně dostat této hrůzné vraždě na kloub, potíž však tkví v tom, že Jamesova smrt představuje ještě větší a nepřirozenější záhadu, než kdo vůbec tuší… tedy kromě londýnského konstábla a čarodějova učně Petera Granta.
Jelikož je inspektor Nightingale, poslední oficiální čaroděj v Anglii, zaneprázdněn pátráním po nevyzpytatelném kouzelníkovi známém také jako Muž bez tváře, je pouze na Peterovi, aby začal zkoumat strašidelné hlubiny nejstarší, největší a nyní i nejvražednější podzemní dráhy na světě. Ovšem nebude na to sám. Kdepak, FBI mu posílá pomocnici. Mladou, ctižádostivou, krásnou křesťanku, která má sklony vnímat veškerá kouzla jako dílo ďáblovo. No, to tedy bude…
Začátek knihy je vždycky takové nic moc a druhá půlka to zachrání. A já se rozhodla, že už nechci pokračovat v tomhle "nebaví mě to, ale vim, že mě to pak bavit bude".. Raději budu číst věci, co mě baví od začátku do konce.
Dále se mohou objevit spoily
Přišlo mi, že se toho dělo moc najednou. V jednu chvíli jsem nevěděla, co že to vlastně vyšetřujeme a jak sme se tam dostali. Přišlo mi, že s tou démonickou pastí tam pak už nemělo nic nic společného, nebo sem zas byla nepozorná?? Výuka kouzel pokračuje strašně pomalu a ať e Peter snaží chovat jakkoliv inovativně, přijde mi, že se v tom všem strašně plácá. Mám trochu pocit, že opravdu jenom podniká věci, co ho dostanou do potíží s nadřízenými.
Jako když se nechal strhnout pod zem. Asi to měl bejt kouzelnej okamžik, když pak byl v tom tamtom "světě", ale mám pocit, že se prostě chová krapet nezodpovědně. Je zvědavej takovym tim neorganickym způsobem mi přijde.
Neřikám, že další díly nikdy číst nebudu, ale jestli jo, tak si je nejspíš půjčím v knihovně. Přestalo mě to bavit.
A zjistila jsem takovou zajímavou věc... Témeř každá knížka, kterou mám skončí politá nebo alespoň obouchaná. Ačkoliv mám knížky fakt ráda, tak mi tohle vůbec nevadí, protože mám ráda písmenka a zbytek jenom přidává charakter.. A taky nemůžu za to, že se změní tlak a odpálí mi víčko u lahve.
Tentokrát to začne mrtvým tělem na konci stanice metra Baker Street, vším, co zůstalo po americkém studentovi Jamesi Gallagherovi. Jeho zámožná a politicky vlivná rodina se chce pochopitelně dostat této hrůzné vraždě na kloub, potíž však tkví v tom, že Jamesova smrt představuje ještě větší a nepřirozenější záhadu, než kdo vůbec tuší… tedy kromě londýnského konstábla a čarodějova učně Petera Granta.
Jelikož je inspektor Nightingale, poslední oficiální čaroděj v Anglii, zaneprázdněn pátráním po nevyzpytatelném kouzelníkovi známém také jako Muž bez tváře, je pouze na Peterovi, aby začal zkoumat strašidelné hlubiny nejstarší, největší a nyní i nejvražednější podzemní dráhy na světě. Ovšem nebude na to sám. Kdepak, FBI mu posílá pomocnici. Mladou, ctižádostivou, krásnou křesťanku, která má sklony vnímat veškerá kouzla jako dílo ďáblovo. No, to tedy bude…
Začátek knihy je vždycky takové nic moc a druhá půlka to zachrání. A já se rozhodla, že už nechci pokračovat v tomhle "nebaví mě to, ale vim, že mě to pak bavit bude".. Raději budu číst věci, co mě baví od začátku do konce.
Dále se mohou objevit spoily
Přišlo mi, že se toho dělo moc najednou. V jednu chvíli jsem nevěděla, co že to vlastně vyšetřujeme a jak sme se tam dostali. Přišlo mi, že s tou démonickou pastí tam pak už nemělo nic nic společného, nebo sem zas byla nepozorná?? Výuka kouzel pokračuje strašně pomalu a ať e Peter snaží chovat jakkoliv inovativně, přijde mi, že se v tom všem strašně plácá. Mám trochu pocit, že opravdu jenom podniká věci, co ho dostanou do potíží s nadřízenými.
Jako když se nechal strhnout pod zem. Asi to měl bejt kouzelnej okamžik, když pak byl v tom tamtom "světě", ale mám pocit, že se prostě chová krapet nezodpovědně. Je zvědavej takovym tim neorganickym způsobem mi přijde.
Neřikám, že další díly nikdy číst nebudu, ale jestli jo, tak si je nejspíš půjčím v knihovně. Přestalo mě to bavit.
Hodnocení: ♥♥♥
A zjistila jsem takovou zajímavou věc... Témeř každá knížka, kterou mám skončí politá nebo alespoň obouchaná. Ačkoliv mám knížky fakt ráda, tak mi tohle vůbec nevadí, protože mám ráda písmenka a zbytek jenom přidává charakter.. A taky nemůžu za to, že se změní tlak a odpálí mi víčko u lahve.
Komentáře
Okomentovat