Moje první postapo knížka. Často mám ráda spíš nápady, než konkrétní provedení, ale tahle mě přitáhla. Jako obvykle se mi zalíbila obálka (a překvapivě je od nakladatelství HOST, který má ty nejlepší obálky). A rozhodně nejsem zklamaná.
Být hrdinou není ve skutečnosti ani zdaleka takové, jak se o tom píše v komiksech…
Píše se rok 2052 a to málo, co po válce ze světa zbylo, halí šero nukleární zimy. Attiona City, jednu z posledních výsep lidské civilizace, zevnitř požírá záhadná epidemie a společenské rozkoly. Zatímco prominentní občané v horní části města se vzpamatovávají z válečných hrůz, méně šťastní obyvatelé spodního Downtownu je stále prožívají. Drogový byznys jen kvete, ulicím vládnou konkurenční gangy a zoufalí Downtowneři se ocitají v čím dál větší izolaci. To vše jsou ale jen první výstřely do tmy předznamenávající občanskou válku.
Mladý Downtowner Jason Blake vždycky toužil být hrdinou. A teď se mu - k jeho smůle - tohle přání beze zbytku vyplní. Naproti tomu Luco Scarpa nikdy nechtěl nic jiného než prožít svůj život v klidu a míru. Přesto má pod taktovkou nejmocnější organizace světa lovit právě takové lidi, jako je Jason. A ačkoli o tom ani jeden z nich nemá nejmenší tušení, brzy se z nich mají stát pouhé figurky šachové partie, ve které se hraje o osud celého města.
Dále se mohou objevit spoily
Děj je poněkud složitější a skáče z jedné postavy na druhou. Trochu jsem čekala, že na konci se jejich příběhy spojí, ale spíš se jen jemně dotkly. Samozřejmě, žijí v jednom městě, mají částečně společný osud.
Asi mám postapo nejradši ze všech. Z nějakýho důvodu jsem vždycky měla ráda rozpadající se domečky a rezavosti. A tady k tomu byli ještě přidaný nadpřirozenosti. Z tohohe pohledu - dokonalý.
Co mi trochu vadí je konec. Je takový nedovysvětlený. Což samo o sobě nemusí být špatné, ale trochu to zavání pokračováním a... Nemám ráda tyhle způsoby pokračování. A i když to teď na pokračování moc nevypadá, co kdyby...
Lehce zmatené přeskakování mezi postavami je moc moc fajn. Jen těch postav je někdy trochu moc na to, aby člověk vědět, kdo že to vlastně je.
Mám radši kratší kapitoly, ale to je prostě můj fakt.
Ale určitě, až budu zas někdy chytat nápady na kostým, nasávat atmosféru - skvělá knížka.
Být hrdinou není ve skutečnosti ani zdaleka takové, jak se o tom píše v komiksech…
Píše se rok 2052 a to málo, co po válce ze světa zbylo, halí šero nukleární zimy. Attiona City, jednu z posledních výsep lidské civilizace, zevnitř požírá záhadná epidemie a společenské rozkoly. Zatímco prominentní občané v horní části města se vzpamatovávají z válečných hrůz, méně šťastní obyvatelé spodního Downtownu je stále prožívají. Drogový byznys jen kvete, ulicím vládnou konkurenční gangy a zoufalí Downtowneři se ocitají v čím dál větší izolaci. To vše jsou ale jen první výstřely do tmy předznamenávající občanskou válku.
Mladý Downtowner Jason Blake vždycky toužil být hrdinou. A teď se mu - k jeho smůle - tohle přání beze zbytku vyplní. Naproti tomu Luco Scarpa nikdy nechtěl nic jiného než prožít svůj život v klidu a míru. Přesto má pod taktovkou nejmocnější organizace světa lovit právě takové lidi, jako je Jason. A ačkoli o tom ani jeden z nich nemá nejmenší tušení, brzy se z nich mají stát pouhé figurky šachové partie, ve které se hraje o osud celého města.
Dále se mohou objevit spoily
Děj je poněkud složitější a skáče z jedné postavy na druhou. Trochu jsem čekala, že na konci se jejich příběhy spojí, ale spíš se jen jemně dotkly. Samozřejmě, žijí v jednom městě, mají částečně společný osud.
Asi mám postapo nejradši ze všech. Z nějakýho důvodu jsem vždycky měla ráda rozpadající se domečky a rezavosti. A tady k tomu byli ještě přidaný nadpřirozenosti. Z tohohe pohledu - dokonalý.
Co mi trochu vadí je konec. Je takový nedovysvětlený. Což samo o sobě nemusí být špatné, ale trochu to zavání pokračováním a... Nemám ráda tyhle způsoby pokračování. A i když to teď na pokračování moc nevypadá, co kdyby...
Lehce zmatené přeskakování mezi postavami je moc moc fajn. Jen těch postav je někdy trochu moc na to, aby člověk vědět, kdo že to vlastně je.
Mám radši kratší kapitoly, ale to je prostě můj fakt.
Ale určitě, až budu zas někdy chytat nápady na kostým, nasávat atmosféru - skvělá knížka.
Komentáře
Okomentovat