Asi nebude zrovna překvapení, že v anglii mají jinej systém. Přece jenom už i u nás se věcin a různejch školách dost liší.
jinak dlouhý semestr, jiný počet předmětů a pak taky jinak zařízené zkoušky.
Moje momentálně škola se jmenuje Heriot-Watt Univesity a jinde to bude s velkou pravděpodobností jiný. Ale minimálně, v UK by to mohlo bejt dost podobný/stejný.
Semestr
U nás se v tomhle školy různí, ale obvykle ne nijak markantně. Většinou se akorát sem tam hýbne s tejdnem, kdy škola začíná a týdnů je vcelku stejně. U nás by mi tedy škola začala 1. října a skončila v půlce února. S tím, že po vánocích máme myslím ještě zápočťák a pak zkoušky.
Tady začíná škola 10. září a končí 30. listopadu, tedy 12 týdnů. Pak následují 2 týdny zkouškového. Taky tady nemají zápočty jako takové, prostě každý předmět má nějaký záležitosti, které se musí před zkouškou splnit. Mám pocit, že není možný dohánět tyhle věci během zkoušek.
Předměty
U nás na čvutu máme vždycky tak nějak 6-8 předmětů. Zhruba. Já mám teď mít 8. A tady mám 4.
U nás mají předměty různé počty kreditů - od 0 po 7. A tady mají všechny 7,5. Bez výjimky. A nemůžete si jich vzít ani míň ani víc. Leda na ně chodit neoficiálně nebo školu ukecat.
(Ale zase nám je doma za 2 uznaj, to jo.)
Zkoušky
U nás máme klasický systém až tří pokusů. (Na čvutu značně zkrouhnutý na 2 normální a jeden pro fakt extra naléhavý případy, kdy je pouze jeden třetí pokus na semestr. Prej nám to jinak dávali moc zadarmo.) Pak se známky obvykle dozvíme ten samý den nebo v blízké budoucnosti. (Někde to trvá dýl, ale to jsou spíš výjimky.)
V anglii je pokus jeden. Prostě jdete na zkoušku, pak odletíte domů a čekáte na dopis. Tedy není pravda, že je jen jeden.. Existuje opravný termín - v srpnu. Pro všechny. I pro nás na erasmu, co se sem fakt necheme vracet. (A krom toho by nám to škola asi ani neuznala, protože nám potřebuje uzavřít známky, že.)
Jedna věc, co je naprosto rozdílná je, že zde má každý svého osobního tutora. To je člověk, co má skupinku max 8 lidí a jednou za čas se s nimi sejde a popovídaj si, co je tíží. (Frekvence se mění podle ročníku a předmětů a taky podle oborů.)
Tutor vás může odkázat na kompetentnější jedince, neb osám problém řešit. (Podle schopností.)
A pak, když přijde čas psát dizertačku nebo něco podobného, vás dostane na starosti ještě vás vedoucí. Takže na vás pak v podstatě dohlíží lidé dva. A to je vlastně docela hezký.
Všeobecně je anglickej systém mnohem mín personalizovatelnější. U nás se dá s předmětama čchrovat mnohem víc, tady prostě ne. Ani nevím, jestli mají druhý zápis, ale podle vypozorování bych řekla, že ne. (Třeba zjistit.) Každopádně tutoři mají možnost vám pomoct, jak jen bude v jejich silách, co by mohlo zahrnovat i mírnější zkoušky a podobně. O obtížnost izdejších předmětů si pak ještě někdy povíme.
A co teda nakonec studuju? Tyhle čtyři záležitosti:
Mechanics A (Takže prostě mechanika s vsuvkou dynamiky ke konci)
Jde o předmět pro prváky. Takže docela lehkou záležitost, co má 3 cvičení týdně. To zní fajn, ale když se na první hodině učíte převádět jednotky, trochu vás to zarazí. Na všechno jdou šíleně pomalu... Ano, mají 3krát tolik cvičení, než my, což znamená, že teoreticky by měli stihnout mechaniku 1, 2 a 3 dohromady. Jenže já mám takové tušení, že budeme rádi, pokud se dostaneme k vykreslování vnitřních sil. (Momentálně si nejsem jistá, jestli to náš cíl je nebo není..)
Design of Steel Elements
"Tady máte most, spočítejte sílu v táhle"... Oukej. Tohle je už maličko těžší záležitost. Ale poprat se s ní není nakonec tak těžké, jen ten přístup je zarážející. Neřeknou vám, jak správně postupovat a to je podle mě špatně. Jo, u nás často dostaneme doslovnou kuchařku, ale mě ocel nikdy moc nebavila (i když bych byla ráda, kdyby jo) a, i když jsou most to jediný, co mě z ní láká, není to moje doména.
Nakonec děláme různé konstrukce, ale pořád se snaží nás k výsledkům dokopat samostatně. Neni to úplně špatná metoda, problém je, že pak všechno tohle vstřebávání trvá mnohem dýl, takže se lidi naučí mnohem míň za čas a... Prý tady mají pouze jedny ocele. Já už mám za sebou dvoje. Zvláštní.
Critical Architectural Studies
Předmět od kterého nikdo nevěděl, co očekávat.
Byli jsme na průzkumech 2 knihoven a měli jsme analyzovat jejich vnitřní prostředí, konstruci, estetičnost, dostupnost.. Prostě všechno, co jde do návrhu jakékoliv (hlavně větší) stavby. Dál budeme dělat její přístavbu, rozšíření, či tak něco (dozvíme se v pátek).
Celkově je tenhle předmět velmi zajímavý, protože spojuje názory stavařů, architektů, designérů a urbanistů. Jediný problém byl, že jsem tak úplně nevěděla, co mám dělat. Něco jsem udělala a nikdo si nestěžoval, ale je torochu jako u oceli - hoděj nás do problému a nic moc nám neřeknou. Otázky ke zpracování nám dali až po první exkurzi a nebejt nemocnýho presonálu, dostali bysme je až po obou exkurzích.
Electrical and Lightning Services
Naprosto stejné jako naše elektřina a osvětlení. S jednou velikou výhodou - ten učitel vážně učí. A je moc milej. A ví, co řiká a že to řiká lidem, co vědi velký nic. Takže já se tu elektřinu snad možná i naučim.
A mám i pocit, že tomu trochu začínám rozumět, ale fakt jenom omezeně. Přestože se mi idea mého já, které rozumí elektrřině a dělá do inteligentních baráčků a osvětlení líbí, tak jí nevidím zrovna reálně.
jinak dlouhý semestr, jiný počet předmětů a pak taky jinak zařízené zkoušky.
Moje momentálně škola se jmenuje Heriot-Watt Univesity a jinde to bude s velkou pravděpodobností jiný. Ale minimálně, v UK by to mohlo bejt dost podobný/stejný.
Semestr
U nás se v tomhle školy různí, ale obvykle ne nijak markantně. Většinou se akorát sem tam hýbne s tejdnem, kdy škola začíná a týdnů je vcelku stejně. U nás by mi tedy škola začala 1. října a skončila v půlce února. S tím, že po vánocích máme myslím ještě zápočťák a pak zkoušky.
Tady začíná škola 10. září a končí 30. listopadu, tedy 12 týdnů. Pak následují 2 týdny zkouškového. Taky tady nemají zápočty jako takové, prostě každý předmět má nějaký záležitosti, které se musí před zkouškou splnit. Mám pocit, že není možný dohánět tyhle věci během zkoušek.
Předměty
U nás na čvutu máme vždycky tak nějak 6-8 předmětů. Zhruba. Já mám teď mít 8. A tady mám 4.
U nás mají předměty různé počty kreditů - od 0 po 7. A tady mají všechny 7,5. Bez výjimky. A nemůžete si jich vzít ani míň ani víc. Leda na ně chodit neoficiálně nebo školu ukecat.
(Ale zase nám je doma za 2 uznaj, to jo.)
Zkoušky
U nás máme klasický systém až tří pokusů. (Na čvutu značně zkrouhnutý na 2 normální a jeden pro fakt extra naléhavý případy, kdy je pouze jeden třetí pokus na semestr. Prej nám to jinak dávali moc zadarmo.) Pak se známky obvykle dozvíme ten samý den nebo v blízké budoucnosti. (Někde to trvá dýl, ale to jsou spíš výjimky.)
V anglii je pokus jeden. Prostě jdete na zkoušku, pak odletíte domů a čekáte na dopis. Tedy není pravda, že je jen jeden.. Existuje opravný termín - v srpnu. Pro všechny. I pro nás na erasmu, co se sem fakt necheme vracet. (A krom toho by nám to škola asi ani neuznala, protože nám potřebuje uzavřít známky, že.)
Jedna věc, co je naprosto rozdílná je, že zde má každý svého osobního tutora. To je člověk, co má skupinku max 8 lidí a jednou za čas se s nimi sejde a popovídaj si, co je tíží. (Frekvence se mění podle ročníku a předmětů a taky podle oborů.)
Tutor vás může odkázat na kompetentnější jedince, neb osám problém řešit. (Podle schopností.)
A pak, když přijde čas psát dizertačku nebo něco podobného, vás dostane na starosti ještě vás vedoucí. Takže na vás pak v podstatě dohlíží lidé dva. A to je vlastně docela hezký.
Všeobecně je anglickej systém mnohem mín personalizovatelnější. U nás se dá s předmětama čchrovat mnohem víc, tady prostě ne. Ani nevím, jestli mají druhý zápis, ale podle vypozorování bych řekla, že ne. (Třeba zjistit.) Každopádně tutoři mají možnost vám pomoct, jak jen bude v jejich silách, co by mohlo zahrnovat i mírnější zkoušky a podobně. O obtížnost izdejších předmětů si pak ještě někdy povíme.
A co teda nakonec studuju? Tyhle čtyři záležitosti:
Mechanics A (Takže prostě mechanika s vsuvkou dynamiky ke konci)
Jde o předmět pro prváky. Takže docela lehkou záležitost, co má 3 cvičení týdně. To zní fajn, ale když se na první hodině učíte převádět jednotky, trochu vás to zarazí. Na všechno jdou šíleně pomalu... Ano, mají 3krát tolik cvičení, než my, což znamená, že teoreticky by měli stihnout mechaniku 1, 2 a 3 dohromady. Jenže já mám takové tušení, že budeme rádi, pokud se dostaneme k vykreslování vnitřních sil. (Momentálně si nejsem jistá, jestli to náš cíl je nebo není..)
Design of Steel Elements
"Tady máte most, spočítejte sílu v táhle"... Oukej. Tohle je už maličko těžší záležitost. Ale poprat se s ní není nakonec tak těžké, jen ten přístup je zarážející. Neřeknou vám, jak správně postupovat a to je podle mě špatně. Jo, u nás často dostaneme doslovnou kuchařku, ale mě ocel nikdy moc nebavila (i když bych byla ráda, kdyby jo) a, i když jsou most to jediný, co mě z ní láká, není to moje doména.
Nakonec děláme různé konstrukce, ale pořád se snaží nás k výsledkům dokopat samostatně. Neni to úplně špatná metoda, problém je, že pak všechno tohle vstřebávání trvá mnohem dýl, takže se lidi naučí mnohem míň za čas a... Prý tady mají pouze jedny ocele. Já už mám za sebou dvoje. Zvláštní.
Critical Architectural Studies
Předmět od kterého nikdo nevěděl, co očekávat.
Byli jsme na průzkumech 2 knihoven a měli jsme analyzovat jejich vnitřní prostředí, konstruci, estetičnost, dostupnost.. Prostě všechno, co jde do návrhu jakékoliv (hlavně větší) stavby. Dál budeme dělat její přístavbu, rozšíření, či tak něco (dozvíme se v pátek).
Celkově je tenhle předmět velmi zajímavý, protože spojuje názory stavařů, architektů, designérů a urbanistů. Jediný problém byl, že jsem tak úplně nevěděla, co mám dělat. Něco jsem udělala a nikdo si nestěžoval, ale je torochu jako u oceli - hoděj nás do problému a nic moc nám neřeknou. Otázky ke zpracování nám dali až po první exkurzi a nebejt nemocnýho presonálu, dostali bysme je až po obou exkurzích.
Electrical and Lightning Services
Naprosto stejné jako naše elektřina a osvětlení. S jednou velikou výhodou - ten učitel vážně učí. A je moc milej. A ví, co řiká a že to řiká lidem, co vědi velký nic. Takže já se tu elektřinu snad možná i naučim.
A mám i pocit, že tomu trochu začínám rozumět, ale fakt jenom omezeně. Přestože se mi idea mého já, které rozumí elektrřině a dělá do inteligentních baráčků a osvětlení líbí, tak jí nevidím zrovna reálně.
Komentáře
Okomentovat