Že mám ráda oblečení je myslím tak nějak zřejmé. A jestli ne, tak to teď říkám.
Obliba oblečení se ale neprojevuje neustálým nakupováním. Do obchodů i do sekáče chodím s vizí a pokud mě vyjímečně sestra nepřekecá, že si něco koupit mám, kupuju si hlavně věci, co jsem chtěla už při odchodu z domečku.
No a protože jsem trochu ekoterorista (o tom někdy více, ehm.), tak jsem se rozhodla, že už je čas začít ničit planetu co nejmíň.
Jak to funguje?
Všichni víme, že oblečení se dělá hodně moc. A to se pak musí nějak pořešit, když oblečení doslouží. Nebo ho spíš prostě už nechceme. No jenže.. Ono to oblečení pak dělá docela zásadní bordel na skládkách a nebo tam, kam ho zrovna odvezeme. Kontejner na textil zní jak odobrá volba, ale v lepším případě to pak skončí v Diakonii a v horším na skládce.
Co s tím?
Začneme od konce. Když už hodně věcí máme, tak je prostě nevyhodíme, ale najdeme jim jiný domov. Nějak.
No ale ještě lepší je předejít tomu nahromadění, že jo. A to se udělá tak, že budeme vybíraví. A tady právě příchází na scénu můj plán do budoucna.
Ono přece není těžké si koupit oblečení. Ale je těžké dostat naprosto přesně to, co chceme.
A co chceme? To je různý.
Já třeba chci příjemný materiály a určitý střihy. To se samozřejmě nejlíp řídí, když si věc rovnou ušiju/upletu. (Když pomineme zásadní nedostatek příjemných bavlněných úpletů bez elastanu. A pak taky tím, že něde nemůžu nakupovat látky, protože nemám živnostňák.)
A někdy chci taky experimentovat. A na to jsou prozměnu dobrý sekáče.
A na všechno ostatní jsou tu sustainable značky. (Má to nějakej českej výraz?)
A proč existují tyhle 3 kategorie? (Pro mě)
Protože první mi dává možnost ukojit mou tvořivost téměř na všem, co mě napadne. Jediné, co fakt nezvládnu je sportovní oblečení a boty.
Druhá mi dává možnost experimentovat za nevysoké ceny. Přece jenom šaty v sekáči nevyjdou na tolik jako šaty v HM. (Krom slev teda)
A poslední možnost je zelená dražší kvalita. Protože prostě nebudu si kupovat zimní bundu na hory v sekáči, protože jsem vlastně asi žádnou ani u nás nepotkala. A stejně tak jí nebudu šít, že jo.
Proč si myslím, že je tohle dobrá věc?
Kvůli materiálům. (Teď nemáme rádi plasty a když už, tak musej bejt recyklovaný.)
Kvůli množství. (Vyžaduje to víc přemejšlení nad tím, co chci.)
Kvůli udržitelnosti. (Protože ono už fakt přestává bejt kam ten bordel dávat.)
Kvůli lidem. (Většina značek "švadleny" vykořisťuje a tak. Ale na druhou stranu, když ta firma pak radši odejde jinam, přijdou o práci... Tohle je asi trochu moc náročnej bod.)
Proč si myslím, že to neni pro každýho?
Každý neumí šít. Jednoduché. A pak taky nemusí mít zrovna peníze na ty sustainable značky a to pak zbejvaj sekáče. No a tam něco prostě sehnat nejde.
Když má člověk malý dítě. Ono to rychle roste a každou chvíli to potřebuje jinou velikost. A sekáčový věci asi nejsou úplně pro mimina vhodný. (Nebo možná jo, co já vim.)
A pak tu jsou taky takový důvody, že někdo prostě hledá svůj styl a ono to jde nejvíc takhle přes ty obyčejný obchody.
Rozhodně to neni cesta pro všechny.
A taky existují věci, co se prostě sháněj i v mejch 3 možnostech špatně.
Ale pro mé osobní užití bych to ráda držela co nejvíc takhle. Žádná dokonalost se neočekává. A taky se tohle nevztahuje na dárky. Nebo teda jo, ale jenom, když se darujícímu bude chtít.
Obliba oblečení se ale neprojevuje neustálým nakupováním. Do obchodů i do sekáče chodím s vizí a pokud mě vyjímečně sestra nepřekecá, že si něco koupit mám, kupuju si hlavně věci, co jsem chtěla už při odchodu z domečku.
No a protože jsem trochu ekoterorista (o tom někdy více, ehm.), tak jsem se rozhodla, že už je čas začít ničit planetu co nejmíň.
Jak to funguje?
Všichni víme, že oblečení se dělá hodně moc. A to se pak musí nějak pořešit, když oblečení doslouží. Nebo ho spíš prostě už nechceme. No jenže.. Ono to oblečení pak dělá docela zásadní bordel na skládkách a nebo tam, kam ho zrovna odvezeme. Kontejner na textil zní jak odobrá volba, ale v lepším případě to pak skončí v Diakonii a v horším na skládce.
Co s tím?
Začneme od konce. Když už hodně věcí máme, tak je prostě nevyhodíme, ale najdeme jim jiný domov. Nějak.
No ale ještě lepší je předejít tomu nahromadění, že jo. A to se udělá tak, že budeme vybíraví. A tady právě příchází na scénu můj plán do budoucna.
Ono přece není těžké si koupit oblečení. Ale je těžké dostat naprosto přesně to, co chceme.
A co chceme? To je různý.
Já třeba chci příjemný materiály a určitý střihy. To se samozřejmě nejlíp řídí, když si věc rovnou ušiju/upletu. (Když pomineme zásadní nedostatek příjemných bavlněných úpletů bez elastanu. A pak taky tím, že něde nemůžu nakupovat látky, protože nemám živnostňák.)
A někdy chci taky experimentovat. A na to jsou prozměnu dobrý sekáče.
A na všechno ostatní jsou tu sustainable značky. (Má to nějakej českej výraz?)
A proč existují tyhle 3 kategorie? (Pro mě)
Protože první mi dává možnost ukojit mou tvořivost téměř na všem, co mě napadne. Jediné, co fakt nezvládnu je sportovní oblečení a boty.
Druhá mi dává možnost experimentovat za nevysoké ceny. Přece jenom šaty v sekáči nevyjdou na tolik jako šaty v HM. (Krom slev teda)
A poslední možnost je zelená dražší kvalita. Protože prostě nebudu si kupovat zimní bundu na hory v sekáči, protože jsem vlastně asi žádnou ani u nás nepotkala. A stejně tak jí nebudu šít, že jo.
Proč si myslím, že je tohle dobrá věc?
Kvůli materiálům. (Teď nemáme rádi plasty a když už, tak musej bejt recyklovaný.)
Kvůli množství. (Vyžaduje to víc přemejšlení nad tím, co chci.)
Kvůli udržitelnosti. (Protože ono už fakt přestává bejt kam ten bordel dávat.)
Kvůli lidem. (Většina značek "švadleny" vykořisťuje a tak. Ale na druhou stranu, když ta firma pak radši odejde jinam, přijdou o práci... Tohle je asi trochu moc náročnej bod.)
Proč si myslím, že to neni pro každýho?
Každý neumí šít. Jednoduché. A pak taky nemusí mít zrovna peníze na ty sustainable značky a to pak zbejvaj sekáče. No a tam něco prostě sehnat nejde.
Když má člověk malý dítě. Ono to rychle roste a každou chvíli to potřebuje jinou velikost. A sekáčový věci asi nejsou úplně pro mimina vhodný. (Nebo možná jo, co já vim.)
A pak tu jsou taky takový důvody, že někdo prostě hledá svůj styl a ono to jde nejvíc takhle přes ty obyčejný obchody.
Rozhodně to neni cesta pro všechny.
A taky existují věci, co se prostě sháněj i v mejch 3 možnostech špatně.
Ale pro mé osobní užití bych to ráda držela co nejvíc takhle. Žádná dokonalost se neočekává. A taky se tohle nevztahuje na dárky. Nebo teda jo, ale jenom, když se darujícímu bude chtít.
Komentáře
Okomentovat