Konečně jsem se pustila do šití kalhot s tartanovým vzorem. Nutně jsem je potřebovala, protože ty původní se rozpadly a nebylo návratu. A kdo by čekla, že když je tak "nutně" potřebuju, bude mi trvat víc jak rok (nebo dva?) se do nich pustit.
Asi jsem tušila, co sem si na sebe nachystala.
Látku jsem si koupila téměř hned, ale tam to nějak skončilo. Pak časem jsem pořídila ještě nit a zip. Co víc je třeba.
Látku jsem sehnala u Mráze - pružnou džínovinu. Protože pružnost je vždycky dobrá a rozhodně víc odpouští chyby ve střihu, než nepružná. Snažila jsem se najít co nejmodřejší.
Půdovně jsem chtěla přímo tartanovou látku, ale nikde jsem jí nemohla najít a nošlo teda na volbu čisté modré s tím, že jí potisknu.
Tady jsem zvolila asi zvláštní postup - nejprve stříhání a až pak tiskání. Proč? No protože jinak bych se umalovala asi. A to se mi stejně málem stalo.
Ale prvně jsem vypreparovala střih z těch starých rozpadajících se kalhot. Moc s ejim nechtělo a jsem si dost jistá, že je křivej, ale co se dá dělat, že. Líp to zatím neumim.
Stříhání je pak vidět ve videu, ale malování ne. Ale to vzniklo a bylo žažehleno. Celkem jsem pomalovala sedm dílů. Dva přední, dva zadní, pas a kapsy. A pak jsem si taky nechala kousek látky na akovou tu fajnovou záložku k zipu. Ale látky jako takový nepotisknutý mi stejně zbylo poměrně dost. Jako vždycky. Se bojim, že bude málo a pak je hodně.
První jsem přišila kapsy, aby přední díly byly kompletní. Jako podšívku na kapsy jsem použila bavlnu, co se mi tu stejn jenom válí. A nakonec doporučuju něco takovýho lehkýho, tenkýho, aby to moc nepřekáželo.
Následovali vnitřní švy, čímž se spojili přední a zadní díly k sobě a bylo tak možné v dalším kroku sešít k sobě nohavice. Správně se první asi šijou švy boční a až pak nohavice k sobě, ale.... Mě bylo úplně jasný, že když chci, aby mi kalhoty byly musim si ty boční švy udělat přímo na sobě až když už budou nohavice sešitý k sobě. A tak jsem udělala.
Jako poslední byl pas a současně přišití zipu tam, kde sem si nechala nedodělanej jeden boční šev. I s tim fajnovym podkladem.
Pak už jsem jenom ukrouhla nohavice a dala do pryč všechny čouhající nítě. A pak si tak trochu v těch kalhotách zatančila, abych předvedla jejich kalhotovitost.
Jsou volnější, ale aspoň se nemusim tolik bát, že mi zase někde rupne nit. To se totiž děje.
Asi jsem tušila, co sem si na sebe nachystala.
Látku jsem si koupila téměř hned, ale tam to nějak skončilo. Pak časem jsem pořídila ještě nit a zip. Co víc je třeba.
Látku jsem sehnala u Mráze - pružnou džínovinu. Protože pružnost je vždycky dobrá a rozhodně víc odpouští chyby ve střihu, než nepružná. Snažila jsem se najít co nejmodřejší.
Půdovně jsem chtěla přímo tartanovou látku, ale nikde jsem jí nemohla najít a nošlo teda na volbu čisté modré s tím, že jí potisknu.
Tady jsem zvolila asi zvláštní postup - nejprve stříhání a až pak tiskání. Proč? No protože jinak bych se umalovala asi. A to se mi stejně málem stalo.
Ale prvně jsem vypreparovala střih z těch starých rozpadajících se kalhot. Moc s ejim nechtělo a jsem si dost jistá, že je křivej, ale co se dá dělat, že. Líp to zatím neumim.
Stříhání je pak vidět ve videu, ale malování ne. Ale to vzniklo a bylo žažehleno. Celkem jsem pomalovala sedm dílů. Dva přední, dva zadní, pas a kapsy. A pak jsem si taky nechala kousek látky na akovou tu fajnovou záložku k zipu. Ale látky jako takový nepotisknutý mi stejně zbylo poměrně dost. Jako vždycky. Se bojim, že bude málo a pak je hodně.
První jsem přišila kapsy, aby přední díly byly kompletní. Jako podšívku na kapsy jsem použila bavlnu, co se mi tu stejn jenom válí. A nakonec doporučuju něco takovýho lehkýho, tenkýho, aby to moc nepřekáželo.
Následovali vnitřní švy, čímž se spojili přední a zadní díly k sobě a bylo tak možné v dalším kroku sešít k sobě nohavice. Správně se první asi šijou švy boční a až pak nohavice k sobě, ale.... Mě bylo úplně jasný, že když chci, aby mi kalhoty byly musim si ty boční švy udělat přímo na sobě až když už budou nohavice sešitý k sobě. A tak jsem udělala.
Jako poslední byl pas a současně přišití zipu tam, kde sem si nechala nedodělanej jeden boční šev. I s tim fajnovym podkladem.
Pak už jsem jenom ukrouhla nohavice a dala do pryč všechny čouhající nítě. A pak si tak trochu v těch kalhotách zatančila, abych předvedla jejich kalhotovitost.
Jsou volnější, ale aspoň se nemusim tolik bát, že mi zase někde rupne nit. To se totiž děje.
Komentáře
Okomentovat