Těžko se odolává knížce, co má kočky v názvu a stojí jen dvacku.. Tak sem si nechala k vánocům koupit hned celou sérii ^^
Kdo je zajatec, jehož odváží na oltář své kruté bohyně jezdci Ginai Ničitelky? Jaké tajemství se skrývá pod pláštěm noci v pověstném Darínském přístavu? A kdo odpoví na zoufalou prosbu poraženého Šarzova bojovníka, pána z Deronu?
Na jeviště Darína je rozehráno precizně vyvážené drama plné lstí a intrik, odvahy, rodící se ze zbabělosti a nevyslovených tajemství. A ten, kdo prohraje, ztratí víc než život - ztratí duši.
První kniha trilogie z pera vítězky soutěže O železnou rukavici lorda Trollslayera poodhaluje oponu světa, v němž se odehrává i povídka Hra o Purpurová křídla, za niž autorka získala vavříny.
Dále se mohou objevit spoily.
No.. Tenhle styl psaní je pro mě hodně náročnej. (Trochu si takhle představuju Pána Prstenů, jenom víc popisů okolí a míň popisů myšlenek.) Ale dost možná stejně náročně píšu, jenom si to neuvědomuju. Teda jako někdy, ne pořád.
Hodně vnitřního děje a málo toho vnějšího.
Byla jsem v půlce a pořád nedokázala popsat o čem ta knížka vlastně je. A je fakt maličká.
Příběh jako takový je zajímavý, ale to houští vět, kterym se k němu člověk musí prokousat mi připomíná můj fail s Chrámem matky boží v Paříži. Akorát je tohle kraťoučký a tak to jde překousat.
Nevím jestli se ke konci objevuje děje víc, nebo jsem si prostě zvykla. Uvidíme až budu číst druhý díl.
Kdo je zajatec, jehož odváží na oltář své kruté bohyně jezdci Ginai Ničitelky? Jaké tajemství se skrývá pod pláštěm noci v pověstném Darínském přístavu? A kdo odpoví na zoufalou prosbu poraženého Šarzova bojovníka, pána z Deronu?
Na jeviště Darína je rozehráno precizně vyvážené drama plné lstí a intrik, odvahy, rodící se ze zbabělosti a nevyslovených tajemství. A ten, kdo prohraje, ztratí víc než život - ztratí duši.
První kniha trilogie z pera vítězky soutěže O železnou rukavici lorda Trollslayera poodhaluje oponu světa, v němž se odehrává i povídka Hra o Purpurová křídla, za niž autorka získala vavříny.
Dále se mohou objevit spoily.
No.. Tenhle styl psaní je pro mě hodně náročnej. (Trochu si takhle představuju Pána Prstenů, jenom víc popisů okolí a míň popisů myšlenek.) Ale dost možná stejně náročně píšu, jenom si to neuvědomuju. Teda jako někdy, ne pořád.
Hodně vnitřního děje a málo toho vnějšího.
Byla jsem v půlce a pořád nedokázala popsat o čem ta knížka vlastně je. A je fakt maličká.
Příběh jako takový je zajímavý, ale to houští vět, kterym se k němu člověk musí prokousat mi připomíná můj fail s Chrámem matky boží v Paříži. Akorát je tohle kraťoučký a tak to jde překousat.
Nevím jestli se ke konci objevuje děje víc, nebo jsem si prostě zvykla. Uvidíme až budu číst druhý díl.
Komentáře
Okomentovat