Je to tu zas. Zaprvé podzim a zadruhé další inspiračník. A křupavý listí a ranní mlhy a takovej ten zvláštní příval energie, kterej maj normální lidi na jaře. Jojo.
Asi nás čeká zima velmi zajímavá a jak to tak je, už podzim bude mít trochu takový hořkosladký ocásek. Jako když necháte zelený čaj moc dlouho louhovat a pak se to snažíte zachránit medem. Hmm... Med.
Když ho tu tak pěkně máme, necháme se jít inspirovat, ne? Med je skvělá věc, na které se velmi těžko hledá něco špatného. Snad leda zubaři by mohli mít s jeho nadměrnou konzumací problém. A právě proto ho tenhle podzim nehodlám jenom pít, ale taky plít. Teda, plíst. Udělám si krásně žluťoučký plástvový svetr, který budu moci nosit i na šaty. No a když jsme už těch šatů..
Já vím, že si za tu inspiraci můžu sama, protože pořád sleduji velmi inspirativní lidi. No jo. Skoro mě tentokrát zastavila absence krásných látek, ale.. Bohužel, našla jsem. Noční lišky jsou naprosto pro mě a divím se, že jsem je nepotkala už mnohem dřív. Se střihem a límečkem bude legrace, ale všechno se zvládne. Jen si na ně budu muset trochu posvítit.
Ono totiž přichází opět temno. Už se ráno pomalu hlásí ke slovu a zahnat jde jen a jen světlem. Co to znamená? Nastal čas svíček. Velké, malé, v mističkách i bez nich. Skryté v domečkách i naprosto nahé. A nejlepší budou ty, co ještě k tomu budou mít nějakou vůni. Třeba taková skořice...
Bez čeho se rozhodně letošek totiž neobejde je experimetování s jídlem. Tedy hlavně s koláči plnými ovoce a skořice. Letos je hlavním aktérem pokus o mini hruškové kapsičky. Ale koláč bude možná taky.
A kromě kapsiček se možná i vrhnu i na muffiny. Přece, abych si měla co nosit do práce jako svačinku v ty dny, kdy jsou mandarinky tvrdé.
Tenhle podzim a pak i zimu se šíleně těším na čaje. Mám nakoupené nové, starých mi ještě trochu zbývá a voní po celém bytě. Čaj a pletení s kočičí asistencí. To nejlepší.
Mé oblíbené jsou čaje zelené a u zelené se teď trochu zastavíme. Zelná je totiž super barva. A právě proto už roky hledám zelené kalhoty, ale v tom správném odstínu a velikosti je tohle složité. Ani s látkama to neni nic slavného, ale letos se mi podařil úlovek. Látka na zelené kalhoty. Konečně snad budou takové, jaké si roky přeju. A pak si udělám ještě jedny ve žlutém tartanu, protože látkový bohové mi letos dopřávají.
Bez čeho se letos v zimě rozhodně neobejdeme? Bez svetrů, to už víme, ale k tomu to chce taky teplé ponožky. A ty se musí samozřejmě začít plíst včas. Takže teď už je pomalu pozdě. Ještě, že jsem to stihla už na dovolený.
Těšíte se na podzim?
Komentáře
Okomentovat