Další Mo.
Sleduje. Vyčkává. A pak si vezme, co není jeho. Ponurý listopadový den se chýlí k večeru, když detektiv Jack Caffery přijíždí vyslechnout svědky krádeže auta. Takových případů už bylo… Rutinně zahájí vyšetřování, ale brzy zjistí, že tentokrát je to jiné. V tomto autě totiž seděla jedenáctiletá dívka. A ještě stále se pohřešuje.
“To byl teprve začátek,” zavolá únosce na policii. “A nepočítejte s tím, že konec přijde brzy.” Stačí jen těch pár slov a Caffery pochopí, že je pouze otázkou času, kdy si pachatel vyhlédne další auto s dítětem na zadním sedadle.
Říkají o něm, že je nejlepší policajt ve městě. Má dobrý nos a kromě obrovských zkušeností se může spolehnout i na svůj instinkt. A právě policajtský instinkt mu napovídá, že něco je špatně. Ani tentokrát se nemýlí…
Já mám Mo ráda. Obvykle oplývá prapodivnými pachateli a zvláštními motivy.
Tahle konkrétní knížka je trochu jiná. Jako já to čtu náhodně, takže to, že mi Jackova linka dělá trochu problémy je zcela moje vina. A s tim se smířená.
Tentokrát jsem ale během první asi tak stovky stránek odhalila pachatele. Furt sem si řikala, že si to myslim špatně, ale ne. Fakt sem ho dostala takhle rychle.
Ale motiv zajímavý.
Jo a Blecha mě štvala.
Komentáře
Okomentovat