Zní to jako typickej "jak poznáš, že ti je přes 30" joke, ale popravdě já o dělící stěně z toho největšího kallaxu snim od doby, co sem byla v ikee poprví. To už mi sice bylo 18, ale stejně. Moje mladší já, které před sebou vidělo život v Londýně v maličkym bytečku prostě nutně potřebovalo dělící stěnu, protože zóny, rozumíme. No tak to úplně nedopadlo a ani v bytě v Praze na kallax nedošlo. On je totiž vlastně relativně drahej na to, že vypadá jako jenom pár kostiček. Ale v našem prvnim společnym bytě sme přivítali jenom lowcost verzi z kaufu o velikosti přesně 4 krabic na sobě. To ale pořád nebylo ono, že jo.
No a když teď sme v tom domečku, a já už se budu stěhovat leda do důchoďáku, byl čas si sen splnit. Jenže náš domek zrovna neoplývá potřebou rozdělovat prostor. No a jelikož je nám všem asi jasný, že potřebuju nějakej ten prostor na látky a klubíčka (a jestli ne, tak posledních pár článků to snad vysvětluje dost) nebylo moc o čem diskutovat. Nebo teda jen o jednom - jak velkej.
On oto toiž neni tak jednoduchý, jak by se mohlo zdát. Čeká nás ještě mnoho modifikací domečku a k nim taky patří přeskupení horního patra do verze vhodné pro dětské pokoje někdy v budoucnu. To znamená, že tahle sranda se jednou bude muset vejít do ložnice. A to je trochu jako hrát tetris 3D se zkosenejma stěnama. Takže sem se nakonec rozhodla pro kofiguraci 3x4 s tim, že to tam pak prostě nějak nacpu. A navíc je teď nahoře ještě místo na další nezbytnosti, jako je moje megakrabice z Lushe.
Poté co sme trochu strastiplně dostali kallax domů a já si ho poskládala, byl čas do něj nacpat všechny moje věcičky. Musela sem se totiž rozhodnout jaké náplně pořídím, abych jednotlivé čtverečky využila přesně podle svých představ. Krabici na klubíčka už jsem jednu měla, takže druhá stejná byla jasná věc. Ostatní byli ale složitější, protože těch možností je fakt hodně.
Nakonec to dopadlo následovně - dvě dvířkové vložky na látky (protože je to trochu barevnej bordel), dva kočičí domečky (protože máme dvě kočeny a občas tam opravdu obě jsou), šuplíčky na šicí potřeby a stuhy, průhledná krabice na odstřižky (která nutně potřebuje přebrat), rozdělovač na krabičky s bavlnkami a nitěmi, zakladače na střihy (plus prostor na pěnové puzzle a šanon s návody na pletení), prázdný čtvereček na nové látky (abych je měla na očích), dva košíky na klubíčka (ano, každý má trochu jinou barvu, ale oba mají vůni plážové rohože), a ještě jeden prázdný na všeechny možné druhy papírů. Nahoře pak mám šicí krabičku (nejspíš z lidlu), držák na tužky a pera, špendlíkovač, pořadač na knížky a zmíněnou krabici z Lushe plnou gum, stužek a knoflíků.
A to není vše!! Protože existují šicí propriety, který se prostě blbě skladujou, pořídila sem si tohle děravý prkýnko a na něj mnoho doplňků na uskladnění podlouhlostí jako je střihový papír a pravítko. Ještě mi tam teda hodně propriet zbývá, protože se prostě prodávaj v sadě.
No a aby to nebyla nuda, ušila jsem si ze zbytků látek girlandu. Některé látky vim, že už jinak nevyužiju (ahoj, ovečky), jiné jsou zase tak maličké zbytky, že s nima ani nic jinýho vymyslet nejde. Šňůrku sem si upletla obyč I-cord a trojúhelníčky pak ručně našila.
A aby to bylo pohodlný i pro naše plyšový holky, tak jsem jim do pelíšků ušila polštářky. Tahle látka je zbytek, co se původně kupoval jako novej potah na mojí židli v dětskym pokoji. Na potahovou látku teda neni moc ideální, ale na polštářky pro kočky rozhodně.
No a já teď mám takovou větší craft station a cílem je jí nepřerůst. Klubíčka chci letos trochu zredukovat, tak by to mělo vyjít ^^
Komentáře
Okomentovat