Pomaturitní lihování

Poslední týden je asi nejspeciálnější ze všech.
Dělali jsme si pomaturitní večírek.


Moje oblíbená spolužačka nám propůjčila chatku, která podle ní vypadala jako po apokalypse. Popravdě.. Nejhorší bylo, že nešlo topení. Jelikož celý den pršelo, tak mi pak celé 3 hodiny mého spánku bylo na umrznutí. Rum mi kluci vychlastaly a vodka taky zmizela na můj vkus moc brzo. Lezli jsme do bagru, hráli jsme na schovku za stromy.. A nakonec to byl fajn večer. Ráno jsem si dala zdravotní procházku a pak únavou padla na další 4 hodiny.
Je to zvláštní, znát se s někým tak dlouho. 8 let je hodně moc. Mám zde své oblíbené lidi. Téměř všechny, krom pár vyjímek (například nás odpadlík s pandou na koleni, či můj převelice oblíbený člověk, nebo můj kamarád ze školky a moje kostičkovaná morální podpora a samozřejmě můj oblíbený skřítek) krom těchto lidí, se s většinou mých oblíbenců znám už tak dlouho. A bude zvláštní je nevídat každý den. Po několika z nich se mi bude vcelku stýskat, ale pak jsou tu zase lidé, které s radostí nějakou dobu neuvidím. A pak je tu pár lidí, co uvidím asi až moc často jelikož spolu budeme nejspíš bydlet.
Ještě bude legrace.
A víkend znamenal lázeňskou.
Takže jsem si dala po roce kebab a trochu zmrzla. Popovídala jsem si s lidmi a po dlouhé době objala Kameko. Nechala jsem svou duši zjišťovat, jak moc je to špatné - hodně. Ale já to zvládnu, protože aspoň jednu věc na světě bych ráda zvládla. Máme rádi Bobinu a muffiny. Moje žena pro mě ukradla balonek. Protože má nůžky. A myslím, že se otočil, hehe.

A protože mám nějak radši a radši tyhle blíznivý klipy.

Komentáře