Repetiorium. Nebo tak něco.
Velkoměsto, které nemá až tak moc světel. Ale má hodně aut.
Mám výhled na Víta. A super světýlka.
Nepřečetla jsem nic a nesereměto. Ale asi to přijde.
Zítra koupím hrnečky.. A pak barvu na keramiku. A taky svíčky. Protože proč ne.
Přijde mi, že tu je víc tma. A ten špinavý vzduch je taky vidět.
Měla jsem první hovor před skype. Dokonce i s videem. A bylo to fajn.
Definiční obory jsou sranda. A bude už asi jen hůř.
Měla jsem to vymyšlené trochu jinak. Trochu pohodlněji. Se spoustou dek a polštářků. Ale zbyla mi tu jen plyšová kočička. Je milá, je roztomilá. A spí se mnou v posteli. Přijde mi, že tahle postel je nějaká větší. Nebo to je možná něčím jiným. Nedivila bych se.
Měla jsem plán. Byl hezký a jednoduchý. Jenže plány se občas pokazí. I přesto jak moc jsou nezřejmé. Lidé podle plánu někdy nehrají. A je to ještě horší, když ani nevědí, že by měli. Asi se s tím nedá nic dělat. Jen čekat na Godota. On jednou přijde. A pak to tu bude chvíli pusté. A pak zas ne. Nebo možná rovnou ne, třeba mi to půjde, co já vím.
Mám takovou ideu a dostanu se k ní.
*Zabořil jí hlavu do vlasů a řekl jí, že hezky voní.*
Asi ho potřebuju. Asi nutně.
Velkoměsto, které nemá až tak moc světel. Ale má hodně aut.
Mám výhled na Víta. A super světýlka.
Nepřečetla jsem nic a nesereměto. Ale asi to přijde.
Zítra koupím hrnečky.. A pak barvu na keramiku. A taky svíčky. Protože proč ne.
Přijde mi, že tu je víc tma. A ten špinavý vzduch je taky vidět.
Měla jsem první hovor před skype. Dokonce i s videem. A bylo to fajn.
Definiční obory jsou sranda. A bude už asi jen hůř.
Měla jsem to vymyšlené trochu jinak. Trochu pohodlněji. Se spoustou dek a polštářků. Ale zbyla mi tu jen plyšová kočička. Je milá, je roztomilá. A spí se mnou v posteli. Přijde mi, že tahle postel je nějaká větší. Nebo to je možná něčím jiným. Nedivila bych se.
Měla jsem plán. Byl hezký a jednoduchý. Jenže plány se občas pokazí. I přesto jak moc jsou nezřejmé. Lidé podle plánu někdy nehrají. A je to ještě horší, když ani nevědí, že by měli. Asi se s tím nedá nic dělat. Jen čekat na Godota. On jednou přijde. A pak to tu bude chvíli pusté. A pak zas ne. Nebo možná rovnou ne, třeba mi to půjde, co já vím.
Mám takovou ideu a dostanu se k ní.
*Zabořil jí hlavu do vlasů a řekl jí, že hezky voní.*
Asi ho potřebuju. Asi nutně.
Komentáře
Okomentovat