Trochu jsem se zasekla u toho, že stále a pořád pořčítám úkoly na mechaniku. Protože nekonečně mnoho řešení není úplně to, co bych si přála jako výsledek a vyrobit další rovnici opravdu neumím. Ve výsledku jsem si zavařila kalkulačku takovym způsobem, že prostě přestala fungovat. Ještě, že mám doma přístrojového resuscitátora a už zase hezky běhá. Asi to krapítek přeháním. A co by kdo čekal, že se tak stane, když mi dají vyřešit něco, co jednoznačné řešení nemá.. Popřípadě o něm nevím. Což vyjde téměř nastejno.
Vhledem k tomu, že tohle už prostě jinak vyřešit nezvládnu, tak jsem se rozhodla, že si vyřeším alespoň tohle. Protože to je jednoduché, protože to je lehoučké.
Chci být taky tak podzimně kouzelná jako tahle slečna. Já si zatím jen hraji na čarodějnici.
V jednom z komentářů jsem četla, že bych měla napsat něco víc o sobě. Ano, uznávám, že ten profil nemám nic moc, ale to je tím, že prostě profil jaksi nemůže mít milion stránek. Což ani článek, ale tam mám tak trochu šanci na pár znaků navíc. A tak to tedy nějak udělám. Samozuřejmě i s obrázky, protože obrázků není nikdy dost. A já bych hlavně měla občas věnovat nějaký ten čas zlepšování mého obrázkového projevu. Opravu moje nákresy nechcete vidět. Tam jde estetika do háje vcelku snadno.
Máme zasazený borůvky. Kdo by řekl, že jsou na podzim tak hezký.
Ve čtvrtek v noci jsem byla na Signal Festivalu. O tom asi víc časem.
Taky bylo rozhodnuto, že v lednu jdeme s kamarádkou na Geeho :3 (Jakože tím myslím Gerarda Waye z MCR).. Což byl její nápad a byl to jeden z těch nejlepších. Protože ona mě tahá po koncertech, protože ví, že já půjdu, jej. A já poslušně jdu.
Udělám si šípkovej čaj. A budu doufat, že mě nezabije.
Chtěla jsem říct, jak je všechno na nic, ale už se asi zase pomalu trochu stabilizuju. A pak si budu moct říct, že všechno je fajn. Nebo minimálně ok. Což je vlastně taky fajn.
Včera jsem byla poprvé v životě v Motole. Je to tam tak šíleně složitý, že jsem se divila, že víme, kam jdeme. A trefili jsme.
Některá střešní skla jsou naprosto úžasná. Když prší.
Řekla jsem si, že tenhle víkend nebudu dělat nic. Žádné plánování, protstě budu dělat zrovna to, co se mi bude chtít. Ale asi bych si měla dneska udělat alespoň to zadání a přepsat tu část mechaniky, co mám správně. Pak chci taky kreslit, chci číst a pojedu k babičce. Taky chci došít tašky. A vlastně i namalovat Pusheeny. Ale kdo ví, co všechno udělám.
Pomalu přemýšlím jak půjdu oblečená na Halloweenskou párty. Docela si řikám, že mít ještě nějaký cute čertovský růžky byla bych dobrá Lilith. Nebo můžu jít prostě rovnou za Lilith. A nebo si udělat něco super s očima a říkat, že jsem démon. Nebo já nevim, tak něco. Každopádně letos kostra nebude. I když za tyhle šaty bych pár duší obětovala.
Už zase mě bolí zuby.
Vhledem k tomu, že tohle už prostě jinak vyřešit nezvládnu, tak jsem se rozhodla, že si vyřeším alespoň tohle. Protože to je jednoduché, protože to je lehoučké.
Chci být taky tak podzimně kouzelná jako tahle slečna. Já si zatím jen hraji na čarodějnici.
V jednom z komentářů jsem četla, že bych měla napsat něco víc o sobě. Ano, uznávám, že ten profil nemám nic moc, ale to je tím, že prostě profil jaksi nemůže mít milion stránek. Což ani článek, ale tam mám tak trochu šanci na pár znaků navíc. A tak to tedy nějak udělám. Samozuřejmě i s obrázky, protože obrázků není nikdy dost. A já bych hlavně měla občas věnovat nějaký ten čas zlepšování mého obrázkového projevu. Opravu moje nákresy nechcete vidět. Tam jde estetika do háje vcelku snadno.
Máme zasazený borůvky. Kdo by řekl, že jsou na podzim tak hezký.
Ve čtvrtek v noci jsem byla na Signal Festivalu. O tom asi víc časem.
Taky bylo rozhodnuto, že v lednu jdeme s kamarádkou na Geeho :3 (Jakože tím myslím Gerarda Waye z MCR).. Což byl její nápad a byl to jeden z těch nejlepších. Protože ona mě tahá po koncertech, protože ví, že já půjdu, jej. A já poslušně jdu.
Udělám si šípkovej čaj. A budu doufat, že mě nezabije.
Chtěla jsem říct, jak je všechno na nic, ale už se asi zase pomalu trochu stabilizuju. A pak si budu moct říct, že všechno je fajn. Nebo minimálně ok. Což je vlastně taky fajn.
Včera jsem byla poprvé v životě v Motole. Je to tam tak šíleně složitý, že jsem se divila, že víme, kam jdeme. A trefili jsme.
Některá střešní skla jsou naprosto úžasná. Když prší.
Řekla jsem si, že tenhle víkend nebudu dělat nic. Žádné plánování, protstě budu dělat zrovna to, co se mi bude chtít. Ale asi bych si měla dneska udělat alespoň to zadání a přepsat tu část mechaniky, co mám správně. Pak chci taky kreslit, chci číst a pojedu k babičce. Taky chci došít tašky. A vlastně i namalovat Pusheeny. Ale kdo ví, co všechno udělám.
Pomalu přemýšlím jak půjdu oblečená na Halloweenskou párty. Docela si řikám, že mít ještě nějaký cute čertovský růžky byla bych dobrá Lilith. Nebo můžu jít prostě rovnou za Lilith. A nebo si udělat něco super s očima a říkat, že jsem démon. Nebo já nevim, tak něco. Každopádně letos kostra nebude. I když za tyhle šaty bych pár duší obětovala.
Už zase mě bolí zuby.
Komentáře
Okomentovat