Ve čtvrtek (16.10.) večer byl zahájen Signal Festival. Tedy festival světel, světelných instalací a spousty projektorů.
Jelikož jsme trochu líný a jedne z nás se rozhodl, že se nejdřív jde na večeři, tak jsme začali hledat světla až někdy kolem půl 9. Původní plán byl vyrazit v 7. Ale co.
Nejprve jsme chtěli jít na Hollar, ale když jsme uviděli frontu, rozmysleli jsme si to a vydali se uličkami směr Stromák s tím, že cestou něco potkáme.
Ten tunel před Rudilfinem vypdal naprosto skvěle, škoda jen, že (protože to byl začátek) ještě nebyl hotový. Vlastně byl tak polovičkí ani ne. Nějakou chvíli jsme strávili tím, že jsme koukali, která z nás má křišťálové naušnice, aby je tam taky pověsila. Ani jedna.
Museli jsme nějaké cizí lidi poprosit, jestli si můžeme vyfotit mapku, protože internet nám trochu vypověděl službu.
Když jsme se odhodlali dorazit na Staromák - stál oto za to. Líbí se mi tyhle projekce, kde se domy rozpadají a mění barvy. A ta hudba taky nebyla úplně strašná.
Směrem na Kampu jsme potkali reklamu na wolksvagen.. Myslím.. Teda značka aut, kterou znám, ale rozhodně se za ní neotočim. No a nebyla to jen reklama, bylo to i interaktivní, ale jelikož se k tomu dostat je dost náročný, tak jsme to ani nezkoušeli a hledali dál.
Objevili jsme další projekci na budovu. Tentokrát 3D a dokonce se k ní prodávali i brýle. Usoudili jsme, že bejt opilý a nebo zkouřený, tak bysme byli ještě k tomu na tripu. Nebo tak něco.
Skákali jsme na svítících kolečkách, co mění barvu.
Přešli jsme Karlův most, bez úhony.
Viděli jsme dva pány, co se chtěli zbít jen proto, že do sebe šťouchli.
Ve dvoře Všupu si hrála voda se světlem.
A viděli jsme tančit sochy.
A fotku mám jen jednu, protože můj telefon ty světla úplně nebere.
Tančící sochy c:
Když vynechám tu část, kde jsme s mojí ženou brutálně zmokly, když jsme šli pro jejího přítele a to, že mi vlastně většinu večera byla zima - tak to bylo moc hezký. Trochu bych uvítala, kdyby se to dělo v léte, protože by bylo tepleji, ale zase by bylo míň tmy, to je pravda. A k těm světlům se ta tma vcelku hodí.
Trochu jsem očekávala něco jiného. Trochu víc podobné audiovizuálnímu umění od Ryoie Ikedy, ale tohle bylo taky hezký. Možná právě víc evropský (nebo americký). Přeci jen jsem se kvůli maturitě hodně zajímala i o východ.
Asi bych zašla znovu, ale tentokrát s horkym čajem nebo rumem v kapse.
Jelikož jsme trochu líný a jedne z nás se rozhodl, že se nejdřív jde na večeři, tak jsme začali hledat světla až někdy kolem půl 9. Původní plán byl vyrazit v 7. Ale co.
Nejprve jsme chtěli jít na Hollar, ale když jsme uviděli frontu, rozmysleli jsme si to a vydali se uličkami směr Stromák s tím, že cestou něco potkáme.
Ten tunel před Rudilfinem vypdal naprosto skvěle, škoda jen, že (protože to byl začátek) ještě nebyl hotový. Vlastně byl tak polovičkí ani ne. Nějakou chvíli jsme strávili tím, že jsme koukali, která z nás má křišťálové naušnice, aby je tam taky pověsila. Ani jedna.
Museli jsme nějaké cizí lidi poprosit, jestli si můžeme vyfotit mapku, protože internet nám trochu vypověděl službu.
Když jsme se odhodlali dorazit na Staromák - stál oto za to. Líbí se mi tyhle projekce, kde se domy rozpadají a mění barvy. A ta hudba taky nebyla úplně strašná.
Směrem na Kampu jsme potkali reklamu na wolksvagen.. Myslím.. Teda značka aut, kterou znám, ale rozhodně se za ní neotočim. No a nebyla to jen reklama, bylo to i interaktivní, ale jelikož se k tomu dostat je dost náročný, tak jsme to ani nezkoušeli a hledali dál.
Objevili jsme další projekci na budovu. Tentokrát 3D a dokonce se k ní prodávali i brýle. Usoudili jsme, že bejt opilý a nebo zkouřený, tak bysme byli ještě k tomu na tripu. Nebo tak něco.
Skákali jsme na svítících kolečkách, co mění barvu.
Přešli jsme Karlův most, bez úhony.
Viděli jsme dva pány, co se chtěli zbít jen proto, že do sebe šťouchli.
Ve dvoře Všupu si hrála voda se světlem.
A viděli jsme tančit sochy.
A fotku mám jen jednu, protože můj telefon ty světla úplně nebere.
Tančící sochy c:
Když vynechám tu část, kde jsme s mojí ženou brutálně zmokly, když jsme šli pro jejího přítele a to, že mi vlastně většinu večera byla zima - tak to bylo moc hezký. Trochu bych uvítala, kdyby se to dělo v léte, protože by bylo tepleji, ale zase by bylo míň tmy, to je pravda. A k těm světlům se ta tma vcelku hodí.
Trochu jsem očekávala něco jiného. Trochu víc podobné audiovizuálnímu umění od Ryoie Ikedy, ale tohle bylo taky hezký. Možná právě víc evropský (nebo americký). Přeci jen jsem se kvůli maturitě hodně zajímala i o východ.
Asi bych zašla znovu, ale tentokrát s horkym čajem nebo rumem v kapse.
Komentáře
Okomentovat