Mám díru na ponožce. Na palci - tak jak to bývá obvyklé.
Pořád mám svou přažskou krizi, takže i když mám nápad, tak prostě nedokážu nic napsat. Dokážu si to leda tak poznamenat.
Pořád se mi to všechno nelíbí, ale už si asi zvykám.
Mám rýmu a možná i proto nemám energii. Potřebuji noru. Prostě jen zalezu a budu spát.
Potřebuji otroka. Tedy někoho, kdo mě bude škrabkat na zádech a občas mi udělá kakao. A aby to nebylo tak úplně otroctví, tak nabízím výměnnou svou přítomnost a podporu v jeho snech. Protože nic lepšího neumim. (Jo a taky by můj otrok mohl zneužívat moje šicí a podobné schopnosti, ale to je jen teorie.)
Spolubydlící mě štve. Protože existuje. Protože svojí aurou utlačuje tu mojí a já pak nemůžu nic dělat. A mlaská.
Jsem štprt, co odevzdal první úkol na mechaniku. A ten druhý jsem nechala vyřešit kamaráda a jeho spolubydlícího.
Byla jsem seznámena s Panem Letcem. Myslím, že kamarád trochu přeháněl v některých věcech, co o něm říkal. Je moc fajn.
Je mi zima.
A v Praze jim pořád prší. A mě moknou vlasy. Teď už mám alespoň svůj úžasný kabát s kapucou.
Včera jsem byla s Loncim na tržnici. Objevili jsme pár hezkých kousků. Třeba bonbonky. A pak jsem dostala jedno z nejlepšíh objetí na světě. Protože to on umí. Perfektně. Už jsem to potřebovala. A taky mi ukázal krásný obchůdek s čaji. Asi tam budu chodit čmuchat častěji.
Už vím, kde hledat fousaté hipstery. V obchodech s foťáky.
Zítra si koupím boty do kterých neteče. A vlnu na podzimní svetr. Abych měla hezký svetr, až bude venku zima. A budu se chumlat.
Mám šedivé tričko a na něj přijde Pusheen. Jen zatím nevím jaký. Nějaké návrhy?? Pak půjde do prodeje.
Dnes jsem chtěla malovat (to třeba ještě udělám), dnes jsem chtěla došít tašky (zítra) a nakonec asi jen budu trochu plíst. Protože je mi krapet smutno a to je mě sice vždycky, ale někdy víc a někdy míň. Aspoň je tu klid.
A ta skořice. Ta nemůže nikde chybět. Ne napodzim.
(Obrázky poctivě kradené z webů, co se ukáží po kliknutí na ně.)
Pořád mám svou přažskou krizi, takže i když mám nápad, tak prostě nedokážu nic napsat. Dokážu si to leda tak poznamenat.
Pořád se mi to všechno nelíbí, ale už si asi zvykám.
Mám rýmu a možná i proto nemám energii. Potřebuji noru. Prostě jen zalezu a budu spát.
Potřebuji otroka. Tedy někoho, kdo mě bude škrabkat na zádech a občas mi udělá kakao. A aby to nebylo tak úplně otroctví, tak nabízím výměnnou svou přítomnost a podporu v jeho snech. Protože nic lepšího neumim. (Jo a taky by můj otrok mohl zneužívat moje šicí a podobné schopnosti, ale to je jen teorie.)
Spolubydlící mě štve. Protože existuje. Protože svojí aurou utlačuje tu mojí a já pak nemůžu nic dělat. A mlaská.
Jsem štprt, co odevzdal první úkol na mechaniku. A ten druhý jsem nechala vyřešit kamaráda a jeho spolubydlícího.
Byla jsem seznámena s Panem Letcem. Myslím, že kamarád trochu přeháněl v některých věcech, co o něm říkal. Je moc fajn.
Je mi zima.
A v Praze jim pořád prší. A mě moknou vlasy. Teď už mám alespoň svůj úžasný kabát s kapucou.
Včera jsem byla s Loncim na tržnici. Objevili jsme pár hezkých kousků. Třeba bonbonky. A pak jsem dostala jedno z nejlepšíh objetí na světě. Protože to on umí. Perfektně. Už jsem to potřebovala. A taky mi ukázal krásný obchůdek s čaji. Asi tam budu chodit čmuchat častěji.
Už vím, kde hledat fousaté hipstery. V obchodech s foťáky.
Zítra si koupím boty do kterých neteče. A vlnu na podzimní svetr. Abych měla hezký svetr, až bude venku zima. A budu se chumlat.
Mám šedivé tričko a na něj přijde Pusheen. Jen zatím nevím jaký. Nějaké návrhy?? Pak půjde do prodeje.
Dnes jsem chtěla malovat (to třeba ještě udělám), dnes jsem chtěla došít tašky (zítra) a nakonec asi jen budu trochu plíst. Protože je mi krapet smutno a to je mě sice vždycky, ale někdy víc a někdy míň. Aspoň je tu klid.
A ta skořice. Ta nemůže nikde chybět. Ne napodzim.
(Obrázky poctivě kradené z webů, co se ukáží po kliknutí na ně.)
Komentáře
Okomentovat