Někdy předtím jsem psala, že jsme se v sobotu vydali na Muchu.
Sice tohle není úplně můj styl, ale ty texty mají tak úžasný, že když už šly všichni, tak jsem ani já nelitovala vstupnýho.
Přišli jsme pozdě a ještě později se začalo hrát.
To, že má dost sprostý a 'pravdivý' texty, to jsem věděla, ale že se ještě k tomu tak zvláštně chová na pódiu, to už jsem nevěděla.
Pořád se tak zvláštně kroutila, dělala ksichty a neustále se nás ptala, jestli nemáme depky z toho, že bydlíme, kde bydlíme. Taky nám řekla, že bysme asi měli začít fetovat.
Hudba má naživo takovou víc dunící tendenci. A jelikož zbožňuju basy, je mi to velmi sympatické.
Když člověk přičí 'penis' do mikrofonu, má to ještě větší efekt, než když to křičí jen tak.
Uznala jsem, že kdybych se někdy dala na dráhu zpěvačky, tak by to nebylo o moc jiné. Taky bych si sedala na pódium a dělala cokoliv, co by mě napadlo. Jenom proto, že můžu.
A tak mě napdá, že bych to mohla dělat i tak. Hehe.
Pan bubeník vypadal trochu jako zpěvák Billy Talent a já asi civěla trochu moc na něj, než abych vnímala hudbu. Aspoň občas, když jsem měla lepší výhled na něj, než na Muchu.
Celý večer se pil Cider a já neměla ani kapku rumu. Krom toho malibu, co jsem si přinesla sebou, protože už začíná být trochu víc koncentrované.
A tak nějak jsem si prostě řekla, že tohle budu asi trochu častěji poslouchat. Problém je v tom, že tohle je taková ta koncertová hudba. Tedy hudba, která je fakt super, ale nejvíc jí to sluší na koncertech.
Ježíš tu byl už minule, takže teď něco jiného.
Navíc má takový ten moravácký přízvuk, který stojí za to. Né, že by se mi to líbilo, když tak někdo mluví, tak se mi chce brečet, ale v hudbě mi to přijde dost umělecké.
Obecně je tohle spíš umělecké než poslechové. Nebo teda mě to přijde. Prostě mám z tý hudby takový zvláštní pocit.
Jo a fotky jsem sebrala svému oblíbenému fotografovi.. Takže si ho třeba najděte a lajkněte a on bude dost rád.
*Jo a květy nikoho nezajímaj, protože je to docela neposlouchatelná hipstersračka jako Zrní. (Až na ty housle, housle jsou vždycky fajn.)*
Sice tohle není úplně můj styl, ale ty texty mají tak úžasný, že když už šly všichni, tak jsem ani já nelitovala vstupnýho.
Přišli jsme pozdě a ještě později se začalo hrát.
To, že má dost sprostý a 'pravdivý' texty, to jsem věděla, ale že se ještě k tomu tak zvláštně chová na pódiu, to už jsem nevěděla.
Pořád se tak zvláštně kroutila, dělala ksichty a neustále se nás ptala, jestli nemáme depky z toho, že bydlíme, kde bydlíme. Taky nám řekla, že bysme asi měli začít fetovat.
Hudba má naživo takovou víc dunící tendenci. A jelikož zbožňuju basy, je mi to velmi sympatické.
Když člověk přičí 'penis' do mikrofonu, má to ještě větší efekt, než když to křičí jen tak.
Uznala jsem, že kdybych se někdy dala na dráhu zpěvačky, tak by to nebylo o moc jiné. Taky bych si sedala na pódium a dělala cokoliv, co by mě napadlo. Jenom proto, že můžu.
A tak mě napdá, že bych to mohla dělat i tak. Hehe.
Pan bubeník vypadal trochu jako zpěvák Billy Talent a já asi civěla trochu moc na něj, než abych vnímala hudbu. Aspoň občas, když jsem měla lepší výhled na něj, než na Muchu.
Celý večer se pil Cider a já neměla ani kapku rumu. Krom toho malibu, co jsem si přinesla sebou, protože už začíná být trochu víc koncentrované.
A tak nějak jsem si prostě řekla, že tohle budu asi trochu častěji poslouchat. Problém je v tom, že tohle je taková ta koncertová hudba. Tedy hudba, která je fakt super, ale nejvíc jí to sluší na koncertech.
Ježíš tu byl už minule, takže teď něco jiného.
Navíc má takový ten moravácký přízvuk, který stojí za to. Né, že by se mi to líbilo, když tak někdo mluví, tak se mi chce brečet, ale v hudbě mi to přijde dost umělecké.
Obecně je tohle spíš umělecké než poslechové. Nebo teda mě to přijde. Prostě mám z tý hudby takový zvláštní pocit.
Jo a fotky jsem sebrala svému oblíbenému fotografovi.. Takže si ho třeba najděte a lajkněte a on bude dost rád.
*Jo a květy nikoho nezajímaj, protože je to docela neposlouchatelná hipstersračka jako Zrní. (Až na ty housle, housle jsou vždycky fajn.)*
Komentáře
Okomentovat