Přijde mi, že je toho teď trochu moc.
Jde hlavně o to, že jsem v prvním semestru a tak se tak nějak snažím dostat se do druhého. A co víc, ráda bych se dopracovala až k inženýrovi, takže prostě pořád a pořád počítám a počítám všeliaké příklady.
Příští týden píšu druhý test z matiky, který by snad mohl dopadnout líp, než ten první. Jenže to znamená narvat si do hlavy všechny vzorečky na derivace. Nenávidim vzorečky.
A pak taky píšu mechaniku. Test, kde musim mít 50% správně. A ono je to lehký, ale já jsem šíleně něpozorná a tak si to dělám těžší, než to je.
Rozmazané mi to sluší.
Dnes jsem nafotila Pusheenové tašky. V týdnu sem přibudou, ale už od teď si je můžete objednat na mém Vinted. A nebo si třeba říct jakýho byste chtěli a mě to spoň na chvíli odláká od čísílek.
Nadruhou stranu jako správný magor už mám zabalené vánoční dárky. Tedy, chybí mi jeden.. Ten ještě musím dodělat. A pak taky musím dodělat šálu pro mého drahého kamaráda o které netuší.
Pořídila jsem si látky na motýlky. Takže až budu mít zas dost pletení a všeho plný zuby dám se do dělání motýlků.
Vypadá to, že nic nedělám. A já toho opravdu moc nedělám. Koukám na Adventure time, dělám věci do školy, pletu a čtu. A tohle jsou zrovna věci, které jsou prostě vidět až když jsou hotové. Obzvlášť na blogu.
Snažím se psát, jenže to chce tu správnou múzu a náladu, což není zrovna běžné. Ale pořídila jsem si k tabletu klávesnici a bude už trochu možný psát i z Prahy. Ale kdo ví, ono se mi prostě špatně píše, když do mě D hučí kdejakou píčovinu. Což ovšem dělá i když se snažim číst nebo koukat na seriál. Aneb útrapy spolubydlících.
(čokoládové Matterhorny - má výroba.)
Občas si říkám, že bych potřebovala člověka, co mě obejme a kterýho budu moct oblejzat, když mi bude nehezky. Jenže s ti mje taková ta potíž, že na to vlastně nemám čas. A tak prostě uvidíme, až přestanu panukařit kvůli zpropadenejm číslům a tak, jestli něco bude. Jestli někde něco bude. Nebo jestli prostě umřu sama s Cassie, což by bylo asi nejlepší řešení.
Venku je ošklivo a já v tom ošklivu jednou půjdu na Hradčanskou pro obrovský plátno. Protože potřebuju obrovský plátno na obraz.
Jo a fakt nebudu utrácet. Už si prostě koupim jen vlnu a kožešinu na svetr. A šperky z ebay, pokud napíšu pěkně testy. Jinak ne. Jo a jestli udělám semest bez odřenejch uší, tak si pořídim krejčovskou pannu. Tu velikou, co mění rozměry.
Jde hlavně o to, že jsem v prvním semestru a tak se tak nějak snažím dostat se do druhého. A co víc, ráda bych se dopracovala až k inženýrovi, takže prostě pořád a pořád počítám a počítám všeliaké příklady.
Příští týden píšu druhý test z matiky, který by snad mohl dopadnout líp, než ten první. Jenže to znamená narvat si do hlavy všechny vzorečky na derivace. Nenávidim vzorečky.
A pak taky píšu mechaniku. Test, kde musim mít 50% správně. A ono je to lehký, ale já jsem šíleně něpozorná a tak si to dělám těžší, než to je.
Rozmazané mi to sluší.
Dnes jsem nafotila Pusheenové tašky. V týdnu sem přibudou, ale už od teď si je můžete objednat na mém Vinted. A nebo si třeba říct jakýho byste chtěli a mě to spoň na chvíli odláká od čísílek.
Nadruhou stranu jako správný magor už mám zabalené vánoční dárky. Tedy, chybí mi jeden.. Ten ještě musím dodělat. A pak taky musím dodělat šálu pro mého drahého kamaráda o které netuší.
Pořídila jsem si látky na motýlky. Takže až budu mít zas dost pletení a všeho plný zuby dám se do dělání motýlků.
Vypadá to, že nic nedělám. A já toho opravdu moc nedělám. Koukám na Adventure time, dělám věci do školy, pletu a čtu. A tohle jsou zrovna věci, které jsou prostě vidět až když jsou hotové. Obzvlášť na blogu.
Snažím se psát, jenže to chce tu správnou múzu a náladu, což není zrovna běžné. Ale pořídila jsem si k tabletu klávesnici a bude už trochu možný psát i z Prahy. Ale kdo ví, ono se mi prostě špatně píše, když do mě D hučí kdejakou píčovinu. Což ovšem dělá i když se snažim číst nebo koukat na seriál. Aneb útrapy spolubydlících.
(čokoládové Matterhorny - má výroba.)
Občas si říkám, že bych potřebovala člověka, co mě obejme a kterýho budu moct oblejzat, když mi bude nehezky. Jenže s ti mje taková ta potíž, že na to vlastně nemám čas. A tak prostě uvidíme, až přestanu panukařit kvůli zpropadenejm číslům a tak, jestli něco bude. Jestli někde něco bude. Nebo jestli prostě umřu sama s Cassie, což by bylo asi nejlepší řešení.
Venku je ošklivo a já v tom ošklivu jednou půjdu na Hradčanskou pro obrovský plátno. Protože potřebuju obrovský plátno na obraz.
Jo a fakt nebudu utrácet. Už si prostě koupim jen vlnu a kožešinu na svetr. A šperky z ebay, pokud napíšu pěkně testy. Jinak ne. Jo a jestli udělám semest bez odřenejch uší, tak si pořídim krejčovskou pannu. Tu velikou, co mění rozměry.
Komentáře
Okomentovat