Něco jako tradice

Každý rok je to stejné a proto bych se to odvážila nazvat tradicí.
Ještě někdy před štědrým dnem se můj otec pokusí pustit koledy a celá rodina ho pak nenávidí, protože je nechce vypnout. Peče se cukroví. A tak podobně. Takové to klasické, co má doma asi každý. Jenže mojí autistickou část daleko víc uspokojuje to, jak pěkně funguje náš štědrý den.

A to asi takhle:
Dopoledne se zdobí stromeček. (což se mi dost často povee úspěšně zaspat, jelikož se prostě nedonutim jít spát dřív)
Pak následuje obýdek ke kterému jsou hadi (vinné klobásy) a chleba.
Po obědě jedeme nakrmit zvířátka do obory.
A pak jedeme k babičce, kde si táta převezme bramborový salát (protože ho nikdo jiný z nás nejí) a čekáme až se setmí, aby doma pod stromeček mohl dát ježíšek dárečky.
Když se setmí, tak putujeme zpět domů, kde už na nás čekají dárečky.
Pak následuje buď rozbalování nebo večeře (protože jako malé by sme rodiče asi pokousaly, kdyby nás nenechali si rozbalit dárečky).
Večeře spočívá v kuřecích řízkách a hranolkách (nebo bramborových úsměvech, jak to vyjde). Samozřejmě máme taky speciální tmavě modré skleničky, speciální prostírání a speciální příbory. Nejednou tátovi vypěnilo pivo ze skleničky.
Pak následujou dárečky. Sestra rozdává a všichni postupně vybalují. Tadá.
Veče si máma pustí pohádku a mi si hrajeme s novýma hračkama.

Ale to ještě není vše.

25. pokračujeme.
Jedeme k babičce, kam přišel ježíšek mezitím, co jsme byli doma a rozbalovali. (Bohužel taky přijede strejda s dětma)
Tam rozbalíme další hromadu dárků, já složím všechno lego v dosamu 10ti metrů, dáme si obídek, všechno, co jsme dostali naházíme do tašek a jedeme si hrát domů.


Vždycky jsem měla ráda to, že mám takové dvoje vánoce. Ještě když jsem byla malá, tak strejda jezdil z ameriky (neměl děti ani tuhle tetu, to byly časy) a vozil americké dárky. Takový trochu Santa. Takže já si nikdy nevybírala mezi Santou a Ježíškem, já měla oba a vážně mi to nevadilo.
Pak jsem zjistila, že bratránek jede ještě k druhé babičce a tak mi došlo, že asi nebudu nejrozmazlenější dítě v rodině.


Letos budeme se sestrou očekávat, jak se bude líbit dárek hlavně tátovi. Koupili jsme mu helikoptéru a tak pěknej dárek nikdo moc dlouho nedostal, takže doufáme, že bude nadšenej.

*Když letos není ten sníh, tak po rozkliknutí najdete návod na umělý c: *
Jinak co se tradit týče u nás se jen nevstává od stolu při jídle... A to je tak všechno. Veškeré ostatní věci jsme dělali tak maximálně v družině nebo ve školce. (Mám ráda, když skořápky se svíčkama plavou na hladině vody a vosk je taky super.)

*obrázky jsou pouze ilustrativní, kdybysme měli takhle cool výzdobu, tak už to víte :D*
A jak fungují Vánoce u vás?? Máte taky nějaké 'tradice'?? Nebo snad rozkrajujete jablíčka a podobné věci??

Komentáře