Už nějakou dobu jsem doma a snažím se tvořit. Něco málo se mi povedlo.
Mám krejčovskou pannu - všechno najednou vypadá jednodušeji.
Nevím, jestli se těším, až bude můj to-do list prázdný a nebo se toho děsím.
Chtělo by to nějaká kouzelná pražská místa. Asi budu muset víc prozkoumávat.
S tím chozením naproti je to pořád trochu zapeklité. Přijde mi, že se pořád s někým míjím vedlejší ulicí.
Rozhodla jsem se, že už je čas dokončit jednu věc. Kdysi jsem napsala No Only Firends 1 a 2. A teď už je načase to dokončit tak, jak jsem měla v plánu. Už jsem začala, jen to bude asi chvíli trvat. Pravděpodobně to nebude tak dlouhé, jako předtím. Nechci psát vyložené zbytečnosti, chci sdělovat pocity a nálady. Podle délky uvidím, kdy to tu bude. A kolik dílů to bude mít. Zatím mám stránku a kousek. Ale mám dojem, žeje to hodně tím, že dřív byl limit na délku článků. Nebo mě to minimálně dost často nenechalo udělat díl o něco delší a tak jsou ty předešlé části hodně rozkouskované.
Děkuji mrtvolce za inspiraci.
Vlastně děkuji všem a všemu. Všechno nějak posouvá, či odsouvá.
Jednou bych vám chtěla předvíst všechny lidi, co mě zaujali.
Ráda bych toho dělala víc, ale nedostatek světla a ustavičné otevírání dveří mi berou energii.
Trochu se mi rozpadá hlava na kousky a špatně se spí. Nevim, čím to je. A to si ani nevymýšlím tak strašné sny. (Poprvé jsem se nebála snu o tornádu, pomalu se zlepšujeme.)
A proč dáváš mi ruličky s tajnými vzkazi?? A zavíráš mě do ohrádky se zvířátky??
Mám tendenci zachraňovat lidi před tím, co děsí mě.
A hlídám kočičku. Zrovna teď se schoulila do klubíčka na hromádce papírů u mě v pokoji na zemi. Ještě si vzít čaj a knížku a bude to tu dokonalé. (Ale to neudělám, protože musím pokročit s plány.)
Mám šedivé tričko a stále přemýšlím, kterého Pusheena na něm chci vidět. Nemůžu se rozhodnout, višchni jsou úžasní!!
Mám krejčovskou pannu - všechno najednou vypadá jednodušeji.
Nevím, jestli se těším, až bude můj to-do list prázdný a nebo se toho děsím.
Chtělo by to nějaká kouzelná pražská místa. Asi budu muset víc prozkoumávat.
S tím chozením naproti je to pořád trochu zapeklité. Přijde mi, že se pořád s někým míjím vedlejší ulicí.
Rozhodla jsem se, že už je čas dokončit jednu věc. Kdysi jsem napsala No Only Firends 1 a 2. A teď už je načase to dokončit tak, jak jsem měla v plánu. Už jsem začala, jen to bude asi chvíli trvat. Pravděpodobně to nebude tak dlouhé, jako předtím. Nechci psát vyložené zbytečnosti, chci sdělovat pocity a nálady. Podle délky uvidím, kdy to tu bude. A kolik dílů to bude mít. Zatím mám stránku a kousek. Ale mám dojem, žeje to hodně tím, že dřív byl limit na délku článků. Nebo mě to minimálně dost často nenechalo udělat díl o něco delší a tak jsou ty předešlé části hodně rozkouskované.
Děkuji mrtvolce za inspiraci.
Vlastně děkuji všem a všemu. Všechno nějak posouvá, či odsouvá.
Jednou bych vám chtěla předvíst všechny lidi, co mě zaujali.
Ráda bych toho dělala víc, ale nedostatek světla a ustavičné otevírání dveří mi berou energii.
Trochu se mi rozpadá hlava na kousky a špatně se spí. Nevim, čím to je. A to si ani nevymýšlím tak strašné sny. (Poprvé jsem se nebála snu o tornádu, pomalu se zlepšujeme.)
A proč dáváš mi ruličky s tajnými vzkazi?? A zavíráš mě do ohrádky se zvířátky??
Mám tendenci zachraňovat lidi před tím, co děsí mě.
A hlídám kočičku. Zrovna teď se schoulila do klubíčka na hromádce papírů u mě v pokoji na zemi. Ještě si vzít čaj a knížku a bude to tu dokonalé. (Ale to neudělám, protože musím pokročit s plány.)
Mám šedivé tričko a stále přemýšlím, kterého Pusheena na něm chci vidět. Nemůžu se rozhodnout, višchni jsou úžasní!!
Komentáře
Okomentovat