Tak trochu nevím. Moje nálada si kmitá sem a tam. Chvíli je to na nic a chvíli ok. Žádné velké výkyvy. Jen takové malinké. A internetový lidé tomu pomáhají.
Vždycky si říkám, že by se mi hodil člověk, který mi zvedne moje těžké ruce a odvleče někam pryč. A ano, hodil by se.
Ale pak přijdu na internet a potkávám lidi. A to si pak člověk řekne, že než tohle bude možná raději sám s rukama, co neuzvedne.
*Takhle nějak fungoval můj valentýn letos. Spavá nemoc je super partner, schválně, jestli ji někdo trumfne.*
Tedy ti lidé - a jsou skuteční, ne vymyšlení a myslí to vážně - jsou trochu jiní. Tedy jiní, než já. Já jím říkám obyčejní, protože mi přijde, že jich je většina. Velká část z nich umí říct, co by chtěla a tak trochu i říct něco o sobě. Jenže mnohdy se to "o sobě" shlukne jen v názvy dvou tří sportů a zálibu v občásném krmení zvířátek. V tu chvíli nevím, proč se ten člověk vůbec snaží mluvit se mnou - člověkem, který o sport spíš občas omylem zakopne a když už rozhodně to není běhání. Ale dejme tomu. Problém pak nastává dále, když se snažíme rozvinout konverzaci. Krom vědění věcí o druhých často není žádné další společné téma. A to to pak rychle upadne. Člověku bez spojení nechcete vyprávět každodenní blbosti.
Krom toho tihle lidé o sobě velmi rádi vyprávějí, jak moc jsou hodní. Jako kdyby nic jiného nebyli, jen hodní. A to je přesně ten problém. Jak je známo, hodné lidi ti ostatní jen využívají. A to není tím, že jsou hodní. Tedy.. Trochu jo, ale ne úplně. Je to tím, že jsou nudní a tak tedy člověk, aby nějak něco, tak zjistí, že se s nimi dá bavit jen o jeho vlastních problémech a oni je pak mile rádi řeší a pomáhají, protože jsou hodní. Stačilo by občas pouhé "hele, teď nemám čas" nebo něco... Jen aby ukázali, že nejsou poslušní pejskové. Protože kdybych chtěla psa, tak si ho pořídim.
Potřebovala jsem tohle sdělit světu. A abych nebyla tak zlá, tak ještě něco.
Kromě těhle lidí se samozřějmě na internetu pohybuje velmi úžasná a inspirativní menšina. Jsou to lidé, kteří dokáží inspirovat, posouvat a dovávat energii. Lidé, kteří tak prostě jsou. Lidé, co mají své kouzlo a umějí ho užít i v internetové sféře. Lidé, které bych jednou měla jako další z těch pár přátel. A třeba se mezi nimi (či lidmi neinternetovými, nemůžeme nic vylučovat) objeví onen úžasný objekt.
Potenciálních objektů pár je, jen je třeba se s nimi znát c:
Vždycky si říkám, že by se mi hodil člověk, který mi zvedne moje těžké ruce a odvleče někam pryč. A ano, hodil by se.
Ale pak přijdu na internet a potkávám lidi. A to si pak člověk řekne, že než tohle bude možná raději sám s rukama, co neuzvedne.
*Takhle nějak fungoval můj valentýn letos. Spavá nemoc je super partner, schválně, jestli ji někdo trumfne.*
Tedy ti lidé - a jsou skuteční, ne vymyšlení a myslí to vážně - jsou trochu jiní. Tedy jiní, než já. Já jím říkám obyčejní, protože mi přijde, že jich je většina. Velká část z nich umí říct, co by chtěla a tak trochu i říct něco o sobě. Jenže mnohdy se to "o sobě" shlukne jen v názvy dvou tří sportů a zálibu v občásném krmení zvířátek. V tu chvíli nevím, proč se ten člověk vůbec snaží mluvit se mnou - člověkem, který o sport spíš občas omylem zakopne a když už rozhodně to není běhání. Ale dejme tomu. Problém pak nastává dále, když se snažíme rozvinout konverzaci. Krom vědění věcí o druhých často není žádné další společné téma. A to to pak rychle upadne. Člověku bez spojení nechcete vyprávět každodenní blbosti.
Krom toho tihle lidé o sobě velmi rádi vyprávějí, jak moc jsou hodní. Jako kdyby nic jiného nebyli, jen hodní. A to je přesně ten problém. Jak je známo, hodné lidi ti ostatní jen využívají. A to není tím, že jsou hodní. Tedy.. Trochu jo, ale ne úplně. Je to tím, že jsou nudní a tak tedy člověk, aby nějak něco, tak zjistí, že se s nimi dá bavit jen o jeho vlastních problémech a oni je pak mile rádi řeší a pomáhají, protože jsou hodní. Stačilo by občas pouhé "hele, teď nemám čas" nebo něco... Jen aby ukázali, že nejsou poslušní pejskové. Protože kdybych chtěla psa, tak si ho pořídim.
Potřebovala jsem tohle sdělit světu. A abych nebyla tak zlá, tak ještě něco.
Kromě těhle lidí se samozřějmě na internetu pohybuje velmi úžasná a inspirativní menšina. Jsou to lidé, kteří dokáží inspirovat, posouvat a dovávat energii. Lidé, kteří tak prostě jsou. Lidé, co mají své kouzlo a umějí ho užít i v internetové sféře. Lidé, které bych jednou měla jako další z těch pár přátel. A třeba se mezi nimi (či lidmi neinternetovými, nemůžeme nic vylučovat) objeví onen úžasný objekt.
Potenciálních objektů pár je, jen je třeba se s nimi znát c:
Komentáře
Okomentovat