Jelikož celého jednoho člověka zajímá v ývoj situace, tak jsem si řekla, že zneužiju ten úžasný obrázek kočičky a napíšu o tom nejspíštakovýmenší článek.
Protože se vyvíjí víc, než jedna situace.
Škola se prozatím vyvíjí moc dobře. Mám všechny zápočty, jednu zkoušku a jednu písemku navíc, kterou nebudu muset dělat příští semestr. V pátek na mě čeká další zkouška a pak další 4 ve dvou týdnech. No ale kdo ví, kolik z nich budu dělat naněkolikrát.
Jsem šíleně unavená a tak nic moc nezvládám. Očividně si toho všimnul už i počítač, který se taky chce pomalu odebrat na onen svět, ale má smůlu, protože ho jen tak nepustím. Jo a taky se šíleně překlikávám, kdybych někdy napsala nějakou nesrozumitelnou věc. Dnes jsem skoro narazila do futer.
Ještě jedna situace před to uhlavní. A to proto, že je pro mě poněkud důležitá.
Můj dříve nejoblíbenější člověk, dále už jen oblíbený člověk a teď už snad ani to ne. Protože jsme měli dohodu a myslela sem, že si se mnou píše rád. Ale nejspíš ne. Což by se dalo pochopit před rokem.. Rokem a půl, ale teď je to opravdu spíš směšné. Že jsem zlá a vůbec příšerná všichni víme, ale očividně jsem to potřebovala vědět častěji. Né, že by jemu na tom mělo co záležet, už ne. No a tak se stalo, že se zachoval dětinsky. Docela dlouhou dobu jsem si myslela, že to já jsem tady dítě, ale ve výsledku jsem spíš dospělý mimozemšťan a on malá holka. Jo opravdu je to asi jediná věc, kdy mi přijde, že se chovám rozumně.
A je mi to už asi jedno. Poněkud mě to zklamalo, ale nejspíš se už nic jiného čekat nedá. Protože lidé se mění a takový ty kecy.
A teď ona poslední situace na které záleží.
Jeto svým způsobem stejné jako předtím, ale tak nějak.. Je pravda, že po tom, co jsem dopala poslední článek ze mě ten strach spíš ubývá. A důvod je jednoduchý - je mi s tím člověkem fajn, jako asi ještě nikdy s nikým. Obvykle jsem šíleně nervózní z lidí i když je mám ráda hodně moc, stejně jsem z nich ze začátku nervózní. Bylo to tak i s přáteli. Ale teď je to jinačí a mě se to líbí. Pravděpodobně ať udělám cokoliv, tak to nebude špatně. A dokonce mě chápe, když si na něco postěžuju. Už jednou jsem slyšela, že je super, že se chovám jako kočka a následně to bylo bráno jako ta nejhorší věc. Ale teď jsem to slyšela znovu a je to tak nějak.. Jiné. Víc se tomu dá věřit. Ale nejsem zamilovaná, protože to mi už nejde :c
A to, že jsem zlá a zákeřná je prý taky fajn :3
Teď půjdu asi v klidu umřít, protože můj mozek nehodlá prý spolupracovat a tak právě před sebou vidím jemnou mlhu a připadám si jako kdybych v sobě měla víc jak jednu lahev vína. Což nemám. Asi mi to všechno leze na mozek.
Protože se vyvíjí víc, než jedna situace.
Škola se prozatím vyvíjí moc dobře. Mám všechny zápočty, jednu zkoušku a jednu písemku navíc, kterou nebudu muset dělat příští semestr. V pátek na mě čeká další zkouška a pak další 4 ve dvou týdnech. No ale kdo ví, kolik z nich budu dělat naněkolikrát.
Jsem šíleně unavená a tak nic moc nezvládám. Očividně si toho všimnul už i počítač, který se taky chce pomalu odebrat na onen svět, ale má smůlu, protože ho jen tak nepustím. Jo a taky se šíleně překlikávám, kdybych někdy napsala nějakou nesrozumitelnou věc. Dnes jsem skoro narazila do futer.
Ještě jedna situace před to uhlavní. A to proto, že je pro mě poněkud důležitá.
Můj dříve nejoblíbenější člověk, dále už jen oblíbený člověk a teď už snad ani to ne. Protože jsme měli dohodu a myslela sem, že si se mnou píše rád. Ale nejspíš ne. Což by se dalo pochopit před rokem.. Rokem a půl, ale teď je to opravdu spíš směšné. Že jsem zlá a vůbec příšerná všichni víme, ale očividně jsem to potřebovala vědět častěji. Né, že by jemu na tom mělo co záležet, už ne. No a tak se stalo, že se zachoval dětinsky. Docela dlouhou dobu jsem si myslela, že to já jsem tady dítě, ale ve výsledku jsem spíš dospělý mimozemšťan a on malá holka. Jo opravdu je to asi jediná věc, kdy mi přijde, že se chovám rozumně.
A je mi to už asi jedno. Poněkud mě to zklamalo, ale nejspíš se už nic jiného čekat nedá. Protože lidé se mění a takový ty kecy.
A teď ona poslední situace na které záleží.
Jeto svým způsobem stejné jako předtím, ale tak nějak.. Je pravda, že po tom, co jsem dopala poslední článek ze mě ten strach spíš ubývá. A důvod je jednoduchý - je mi s tím člověkem fajn, jako asi ještě nikdy s nikým. Obvykle jsem šíleně nervózní z lidí i když je mám ráda hodně moc, stejně jsem z nich ze začátku nervózní. Bylo to tak i s přáteli. Ale teď je to jinačí a mě se to líbí. Pravděpodobně ať udělám cokoliv, tak to nebude špatně. A dokonce mě chápe, když si na něco postěžuju. Už jednou jsem slyšela, že je super, že se chovám jako kočka a následně to bylo bráno jako ta nejhorší věc. Ale teď jsem to slyšela znovu a je to tak nějak.. Jiné. Víc se tomu dá věřit. Ale nejsem zamilovaná, protože to mi už nejde :c
A to, že jsem zlá a zákeřná je prý taky fajn :3
Teď půjdu asi v klidu umřít, protože můj mozek nehodlá prý spolupracovat a tak právě před sebou vidím jemnou mlhu a připadám si jako kdybych v sobě měla víc jak jednu lahev vína. Což nemám. Asi mi to všechno leze na mozek.
Komentáře
Okomentovat