Dost často mám jen tak z ničeho nic pocit, že možná vlastně neexistuju.
Jako kdybych si najednou uvědomovala, že je to jen sen a já jsem jen parazit na cizím těle.
Přijde mi, že ten člověk v zrcadle nejsem já.
Přijde mi, že sice hýbu rukama, ale vůbec nejsou moje.
Jako kdybych vlastně neexistovala.
Občas, když si vidím do očí, říkám si, kdo je ta postava a co dělám v její hlavě.
Mám trošku problém ztotožnit mé vnitřní já s tím vnějším.
(O tom, jak nemám vnitřnosti zase jindy.)
Přemýšlím, jak si ozdobit a předělat schránku, aby i zvenku odpovídala.
Opravdu nad tím přemýšlím dost často.
A když to nevymyslím, budu si dál připadat takhle.
Psst a kdyby něco, tak můžete sledovat i na FB.
Jako kdybych si najednou uvědomovala, že je to jen sen a já jsem jen parazit na cizím těle.
Přijde mi, že ten člověk v zrcadle nejsem já.
Přijde mi, že sice hýbu rukama, ale vůbec nejsou moje.
Jako kdybych vlastně neexistovala.
Občas, když si vidím do očí, říkám si, kdo je ta postava a co dělám v její hlavě.
Mám trošku problém ztotožnit mé vnitřní já s tím vnějším.
(O tom, jak nemám vnitřnosti zase jindy.)
Přemýšlím, jak si ozdobit a předělat schránku, aby i zvenku odpovídala.
Opravdu nad tím přemýšlím dost často.
A když to nevymyslím, budu si dál připadat takhle.
Psst a kdyby něco, tak můžete sledovat i na FB.
Komentáře
Okomentovat