Různé výzvy se na blozích objevují neustále.
Pár jsem jich taky napsala (nebo asi jen jednu, ale připadala mi dlouhá). Je to fajn způsob, jak najít inspiraci. Jak vyzkoušet něco nového. Jiného. Jiný styl, jiný nápad.
Podobně pro mě funguje i téma týdne. Jednu dobu jsem na něj psala téměř pokaždé, protože jsem ráda překrucovala témata, jak mě zrovna napadlo.
Teď mi to moc nejde, protože neustále dělám věci do školy a veškerá moje fantazie mizí a místo ní nastupují čísílka.
Co ale trochu nechápu a jde mimo mě jsou čtecí výzvy. Někdy si přečtu v čem spočívá a hned si říkám, proč?
Proč bych se nutila číst tohle a tamto, když mě to stejně nebude bavit.
Asi chápu, že někteří lidé se potřebují rozečíst, jako jiní rozepsat. Ale i tak mi to připadá zvláštní.
Proto jediná taková výzva, kterou jsem si dala bylo "přečíst za rok 12 knížek".
Koukla jsme se na hromádku nad postelí a na seznam, co si chci půjčit v knihovně a byla jsem si jistá, že mám dostatek kvalitného materiálu. Ani to nebylo těžké a zvládla jsem jich víc. Uvažovala jsem nad tím, zda nemám přiští rok číslo zvýšit, ale... Nejsem si jistá.
Nechci číst jen proto, aby četla. Chci číst, protože mě to baví a protože jsem si vybrala zrovna tenhle titul, který si chci přečíst. Stejně jako ráda píšu věci, které se mi vyloupnou v hlavě samy od sebe, stejně tak ráda funguji se čtením či malováním.
Proto mám občas problém - neumím pořádně malovat, či kreslit. Nikdy mě nebavilo si jen tak čmárat a mnohen raději tvořím něco většího, co jsem si předem rozmyslela, než aby se jen tak učila kreslit oči. Asi si udělám takovou výzvu na příští rok, kde bude skousta zlepšování sebe sama v tomhle směru.
Prostě si takhle hezky udělám bodíkový seznam.
A pak za rok uvidím, jestli jsem z toho zvládla alespoň většinu. A letos dám těch knížek 13, aby se neřeklo.
Pár jsem jich taky napsala (nebo asi jen jednu, ale připadala mi dlouhá). Je to fajn způsob, jak najít inspiraci. Jak vyzkoušet něco nového. Jiného. Jiný styl, jiný nápad.
Podobně pro mě funguje i téma týdne. Jednu dobu jsem na něj psala téměř pokaždé, protože jsem ráda překrucovala témata, jak mě zrovna napadlo.
Teď mi to moc nejde, protože neustále dělám věci do školy a veškerá moje fantazie mizí a místo ní nastupují čísílka.
Co ale trochu nechápu a jde mimo mě jsou čtecí výzvy. Někdy si přečtu v čem spočívá a hned si říkám, proč?
Proč bych se nutila číst tohle a tamto, když mě to stejně nebude bavit.
Asi chápu, že někteří lidé se potřebují rozečíst, jako jiní rozepsat. Ale i tak mi to připadá zvláštní.
Proto jediná taková výzva, kterou jsem si dala bylo "přečíst za rok 12 knížek".
Koukla jsme se na hromádku nad postelí a na seznam, co si chci půjčit v knihovně a byla jsem si jistá, že mám dostatek kvalitného materiálu. Ani to nebylo těžké a zvládla jsem jich víc. Uvažovala jsem nad tím, zda nemám přiští rok číslo zvýšit, ale... Nejsem si jistá.
Nechci číst jen proto, aby četla. Chci číst, protože mě to baví a protože jsem si vybrala zrovna tenhle titul, který si chci přečíst. Stejně jako ráda píšu věci, které se mi vyloupnou v hlavě samy od sebe, stejně tak ráda funguji se čtením či malováním.
Proto mám občas problém - neumím pořádně malovat, či kreslit. Nikdy mě nebavilo si jen tak čmárat a mnohen raději tvořím něco většího, co jsem si předem rozmyslela, než aby se jen tak učila kreslit oči. Asi si udělám takovou výzvu na příští rok, kde bude skousta zlepšování sebe sama v tomhle směru.
Prostě si takhle hezky udělám bodíkový seznam.
A pak za rok uvidím, jestli jsem z toho zvládla alespoň většinu. A letos dám těch knížek 13, aby se neřeklo.
Komentáře
Okomentovat