S rodinou jsme se vydali do švýcarska. Podruhé. A takovéhle to tam bylo:
Tohle údolí se mi nelíbí. Sice tu jsou jezera, ale to minulé vypadalo jako takový ten hezký konec světa, kde žijí lidé. Tady je to jen samé ubytování a obchody pro snoby. Všechny budovy jsou nové, nebo opravené tak, že vypadají jako nové. Tam, kde jsme byli loni měli i staré dřevěné hospodářské domečky uprostřed centra. A bylo to kouzelné. Zdejší místa postrádají kouzlo hor.
(Protože i moje ideální ubytování, kde bych trávila svoje snobské nicnedělání by bylo dřevěné, s krbem, ale rozhodně by v okolí nebyla Prada.)
Venku duní hromy a já se prošla deštěm. Kapky na obličeji jsou prostě příjemný..
Asi prostě, když brečí nebe, tak nemám potřebu brečet já.
Potkali jsme srnce a sněhuláka.
Namočila jsem se do říčky plné oblázků. Vzpomněla jsem si na to, jak správně vnímat přírodu, protože rodiče jí vnímají hlavně očima. Já radši na věci šahám a sedám si do trávy a procházím vodou. Oči sice vidí krásný mech, ale jen moje nohy můžou cítit, že je měkký jako polštář.
Seděla jsem na kameni v říčce a četla si. Ideální stav.
*Jsem ptááák!!*
Bouřka u horní stanice lanovky a miniaturní kobylka.
Tohle údolí se mi nelíbí. Sice tu jsou jezera, ale to minulé vypadalo jako takový ten hezký konec světa, kde žijí lidé. Tady je to jen samé ubytování a obchody pro snoby. Všechny budovy jsou nové, nebo opravené tak, že vypadají jako nové. Tam, kde jsme byli loni měli i staré dřevěné hospodářské domečky uprostřed centra. A bylo to kouzelné. Zdejší místa postrádají kouzlo hor.
(Protože i moje ideální ubytování, kde bych trávila svoje snobské nicnedělání by bylo dřevěné, s krbem, ale rozhodně by v okolí nebyla Prada.)
Venku duní hromy a já se prošla deštěm. Kapky na obličeji jsou prostě příjemný..
Asi prostě, když brečí nebe, tak nemám potřebu brečet já.
Potkali jsme srnce a sněhuláka.
Namočila jsem se do říčky plné oblázků. Vzpomněla jsem si na to, jak správně vnímat přírodu, protože rodiče jí vnímají hlavně očima. Já radši na věci šahám a sedám si do trávy a procházím vodou. Oči sice vidí krásný mech, ale jen moje nohy můžou cítit, že je měkký jako polštář.
Seděla jsem na kameni v říčce a četla si. Ideální stav.
*Jsem ptááák!!*
Bouřka u horní stanice lanovky a miniaturní kobylka.
Komentáře
Okomentovat