Moje první kniha od pana Deavera. Už jednou mi od něj něco bylo doporučeno, pak mi dokonce k nákupu přibalili úryvek ze Sběratele kůží, jenže to mi přišlo jako příliš jasné už podle názvu. Nemám ráda, když název prozradí celé dílo.
Jako obvykle jsem vybírala podle obalu. Nemá se to a já to dělám a obvykle se nespletu. Tady mě zaujal list (a překvapivě jsem pak jeden vylisovaný list i použila jako záložku, není nad peří a listí..). Samozřejmě bezhlavě neberu z pultů všechny knihy s pěkným obalem. Kouknu pak taky na název a přečtu si popis. A tenhle mě zaujal hned - román psaný pozpátku. Naštěstí jsem správně odhalila, že to nemá nic společného s mangou. Veškeré kapitoly a všechny ty věci okolo jsou uspořádány přesně obráceně, než obvykle. A týhle knížce to tak šíleně sluší.
Když vezmeme v potaz fakt, že během cesty zpět v čase objevujeme jednotlivé detaily a co k nim vedlo, poslední dvě kapitoly (nebo první, kdo ví.. Každopádně čísla mají 1 a 2) jsou dva absolutní zvraty. Člověk se dostane do příběhu a myslí si, že ho už konečně začíná chápat (a já si řikala, co se na konci objeví, aby to nebylo jen vyšumění) a najednou *plesk* všechno je jinak.. A pak přijde kapitola 1 a *plesk* všechno je ještě víc jinak.
Hodně se mi to líbilo. Bylo to skvělé a když už někdy někdo mluvil o retrospektivě, takhle sem si to představovala. Samozřejmě to není vhodné pro všechny příběhy, ale u tohohle to bylo zcela geniální. Věřím, že i další knihy od Jefferyho budou skvělé (nějaká doporučení?) a ráda si někdy další přečtu (až se k ní dostanu před hromadu dalších knih ^^), ale myslím, že tuhle už nic nepřekoná. Vážně tomu dost věřím.
Některé věci lze pochopit jen zpětně.
A Gabriela je dost sympatická. A to hlavně tím, že relaxuje stejně jako já - plete.
A o čem to je, to lépe vystihne oficiální popis (databáze knih):
Gabriela McKenzieová zoufale čeká na zprávy o své unesené šestileté dcerce. Konečně se otevřou dveře. Do místnosti ale nevstoupí policie ani vyjednavač. Je to únosce a v ruce drží zbraň.
Ještě před dvěma dny vedla Gabriela normální život. Jak je možné, že se všechno najednou takhle zvrtlo? Nejenže má zaplatit půl miliónu dolarů jako výkupné, ale musí také odevzdat záhadný dokument nazvaný Říjnový seznam. Nikdy dříve o té listině neslyšela. Ví jen tolik, že patřila bývalému šéfovi, který uprchl před policejním vyšetřováním neznámo kam...
Od nedělního večera k pátečnímu ránu se odvíjí chytře vybudovaný děj, v němž nás autor nutí neustále přehodnocovat dříve předložená fakta. A když v samotném závěru konečně vyvstane úplný obraz děje, nezbude nám než užasnout nad tím, k jakému mistrovství Deaver dovedl umění literární manipulace.
Jako obvykle jsem vybírala podle obalu. Nemá se to a já to dělám a obvykle se nespletu. Tady mě zaujal list (a překvapivě jsem pak jeden vylisovaný list i použila jako záložku, není nad peří a listí..). Samozřejmě bezhlavě neberu z pultů všechny knihy s pěkným obalem. Kouknu pak taky na název a přečtu si popis. A tenhle mě zaujal hned - román psaný pozpátku. Naštěstí jsem správně odhalila, že to nemá nic společného s mangou. Veškeré kapitoly a všechny ty věci okolo jsou uspořádány přesně obráceně, než obvykle. A týhle knížce to tak šíleně sluší.
Když vezmeme v potaz fakt, že během cesty zpět v čase objevujeme jednotlivé detaily a co k nim vedlo, poslední dvě kapitoly (nebo první, kdo ví.. Každopádně čísla mají 1 a 2) jsou dva absolutní zvraty. Člověk se dostane do příběhu a myslí si, že ho už konečně začíná chápat (a já si řikala, co se na konci objeví, aby to nebylo jen vyšumění) a najednou *plesk* všechno je jinak.. A pak přijde kapitola 1 a *plesk* všechno je ještě víc jinak.
Hodně se mi to líbilo. Bylo to skvělé a když už někdy někdo mluvil o retrospektivě, takhle sem si to představovala. Samozřejmě to není vhodné pro všechny příběhy, ale u tohohle to bylo zcela geniální. Věřím, že i další knihy od Jefferyho budou skvělé (nějaká doporučení?) a ráda si někdy další přečtu (až se k ní dostanu před hromadu dalších knih ^^), ale myslím, že tuhle už nic nepřekoná. Vážně tomu dost věřím.
Některé věci lze pochopit jen zpětně.
A Gabriela je dost sympatická. A to hlavně tím, že relaxuje stejně jako já - plete.
A o čem to je, to lépe vystihne oficiální popis (databáze knih):
Gabriela McKenzieová zoufale čeká na zprávy o své unesené šestileté dcerce. Konečně se otevřou dveře. Do místnosti ale nevstoupí policie ani vyjednavač. Je to únosce a v ruce drží zbraň.
Ještě před dvěma dny vedla Gabriela normální život. Jak je možné, že se všechno najednou takhle zvrtlo? Nejenže má zaplatit půl miliónu dolarů jako výkupné, ale musí také odevzdat záhadný dokument nazvaný Říjnový seznam. Nikdy dříve o té listině neslyšela. Ví jen tolik, že patřila bývalému šéfovi, který uprchl před policejním vyšetřováním neznámo kam...
Od nedělního večera k pátečnímu ránu se odvíjí chytře vybudovaný děj, v němž nás autor nutí neustále přehodnocovat dříve předložená fakta. A když v samotném závěru konečně vyvstane úplný obraz děje, nezbude nám než užasnout nad tím, k jakému mistrovství Deaver dovedl umění literární manipulace.
Komentáře
Okomentovat