S velkou mocí přichází i velká zodpovědnost. To ví i Peter Parker. Ale mě přijde, že v dnešním světě si to lidí neuvědomují. Chtějí mít moc nadevším, ale nechtějí přijmou zodpovědnost za nezdary. Takhle to nefunguje..
V jednom světě existovalo království a v něm dobrý král. Lidé před ním měli respekt, někdy se ho trochu báli, ale věděli, že je hodný a vše, co dělá, dělá pro jejich dobro. Měl dvě děti. Dceru a syna. Princeznu a prince.
Princezna si brzo našla muže. Velmi šikovného a schopného, ale neurozeného. Naštěstí byl krát chytrý a věděl, že schopnosti jsou přednější před urozeností a jejich svazku požehnal. Měli dvě dcery.
Princ se vydal do světa. Chtěl si najít ženu a přivést ji domu, ale to se mu nepovedlo. Ale přece se na něj po čase usmálo štěstí. Tou dobou byl již zpátky v království. Měl syna a dceru.
Princezna byla prvorozená a tak brzo začala zastávat mnohé funkce v království na které byl otřeba dohlédnout. Král brzo mnohé svěřil do rukou i svému zeťovi. Princ byl v té doběve světě. Když se vrátil začal v království také pomáhat.
Král velmi rád pěstoval růže a každý den se na ně chodil dívat. Často se o ně staral spolu s královnou, byla to jejich kratochvíle. Neměl na ně ale tolik času, kolik by chtěl. Postupně se růžový háj začal rozrůstat a bylo potřeba více času. Mohl to přenechat zahrádníkům, ale on nechtěl. Růže byly jeho.
Postupně začal veškeré své funkce přenechávat svým dětem a věnoval se růžím a vnoučatům. Ta ho měla velmi ráda a každé z nich doufalo, že se mu budou moci jednou přiblížit.
Mnohé chtěl přenechat princezně, jelikož byla prvorozená. Jenže ona věděla, že království je především zodpovědnost a nechtěla ji nést. Rozhodně né sama. Velkou část zastal její manžel, ale ani dohromady si netroufly vládnout.
Zato princ měl ambice převeliké. Rád by vládl království a nejen tomuhle jednomu. Klidně všem. Vládl by celému světu a pěstoval švestky. Ne samozřejmě on osobně, jeho sluhové. A ti z nich pálili slivovici.
Král stál před velkým rozhodnutím. Kdo dostane království, až už nebude moci vládnout vůbec?
Dcera si zodpovědnost uvědomuje a nechce ji přijmou a syn si jé neuvědomuje.
Nakonec to král vyřeil fikaně. Dal království zeťovi a veškeré funkce, které rinc s princeznou zastávali předtím zastávali stále.
Království bylo v dobrých rukou, z princezny se stala nová královna a princ měl část moci, kterou chtěl.
Jenže princi to tak úplně nestačilo. Sestra by mu nikdy nic zlého neprovedla, ale jemu připadalo, že se mu posmívá. Naštěstí lidé měli novou královnu i krále velmi rádi a veškeré princovo zrady brzo odhalili. Nakonec mu museli odebrat jeho funkce a tím ztratil veškerá práva na království.
Potřebovala jsem tohle prostě napsat. Není to má klasická povídka, ale tu bych z ní ani dělat nechtěla. Proto mi téma týdne pomohlo dostat tenhle příběh z hlavy ven a teď se můžu zase věnovat těm o něco víc kouzelným.
Přejte mi volný čas a vám hodně štěstí s čímkoliv, kde je potřeba.
V jednom světě existovalo království a v něm dobrý král. Lidé před ním měli respekt, někdy se ho trochu báli, ale věděli, že je hodný a vše, co dělá, dělá pro jejich dobro. Měl dvě děti. Dceru a syna. Princeznu a prince.
Princezna si brzo našla muže. Velmi šikovného a schopného, ale neurozeného. Naštěstí byl krát chytrý a věděl, že schopnosti jsou přednější před urozeností a jejich svazku požehnal. Měli dvě dcery.
Princ se vydal do světa. Chtěl si najít ženu a přivést ji domu, ale to se mu nepovedlo. Ale přece se na něj po čase usmálo štěstí. Tou dobou byl již zpátky v království. Měl syna a dceru.
Princezna byla prvorozená a tak brzo začala zastávat mnohé funkce v království na které byl otřeba dohlédnout. Král brzo mnohé svěřil do rukou i svému zeťovi. Princ byl v té doběve světě. Když se vrátil začal v království také pomáhat.
Král velmi rád pěstoval růže a každý den se na ně chodil dívat. Často se o ně staral spolu s královnou, byla to jejich kratochvíle. Neměl na ně ale tolik času, kolik by chtěl. Postupně se růžový háj začal rozrůstat a bylo potřeba více času. Mohl to přenechat zahrádníkům, ale on nechtěl. Růže byly jeho.
Postupně začal veškeré své funkce přenechávat svým dětem a věnoval se růžím a vnoučatům. Ta ho měla velmi ráda a každé z nich doufalo, že se mu budou moci jednou přiblížit.
Mnohé chtěl přenechat princezně, jelikož byla prvorozená. Jenže ona věděla, že království je především zodpovědnost a nechtěla ji nést. Rozhodně né sama. Velkou část zastal její manžel, ale ani dohromady si netroufly vládnout.
Zato princ měl ambice převeliké. Rád by vládl království a nejen tomuhle jednomu. Klidně všem. Vládl by celému světu a pěstoval švestky. Ne samozřejmě on osobně, jeho sluhové. A ti z nich pálili slivovici.
Král stál před velkým rozhodnutím. Kdo dostane království, až už nebude moci vládnout vůbec?
Dcera si zodpovědnost uvědomuje a nechce ji přijmou a syn si jé neuvědomuje.
Nakonec to král vyřeil fikaně. Dal království zeťovi a veškeré funkce, které rinc s princeznou zastávali předtím zastávali stále.
Království bylo v dobrých rukou, z princezny se stala nová královna a princ měl část moci, kterou chtěl.
Jenže princi to tak úplně nestačilo. Sestra by mu nikdy nic zlého neprovedla, ale jemu připadalo, že se mu posmívá. Naštěstí lidé měli novou královnu i krále velmi rádi a veškeré princovo zrady brzo odhalili. Nakonec mu museli odebrat jeho funkce a tím ztratil veškerá práva na království.
Potřebovala jsem tohle prostě napsat. Není to má klasická povídka, ale tu bych z ní ani dělat nechtěla. Proto mi téma týdne pomohlo dostat tenhle příběh z hlavy ven a teď se můžu zase věnovat těm o něco víc kouzelným.
Přejte mi volný čas a vám hodně štěstí s čímkoliv, kde je potřeba.
Komentáře
Okomentovat