Nedávno jsem potkala video člověka, který chodil na uměleckou školu, kdesi v anglicky mluvícím světě, a měl problémy kvůli způsobu své tvorby.
Na světě existují dvě rozdílné věci - umění a řemeslo.
Dřív to bylo jedno a to samé. Nebo tedy.. Ne úplně, ale co se těch uměleckých řemesel jako malby a sochařství týče - rozhodně. Kováře za umělce nikdo nepovažoval.. (Spíše to byli "šamani" na okraji vesnice, které všichni uctívali a měli z nich respekt.)
Teď se v galeriích objevuje kde co, co už ani není "hezké" a je to umění. A lidé to nechápou. Jak se stalo, že umění už není hezké?
No jednoduše. Každej dostal vlastní pastelky a možnost naučit se kreslit. Samozřejmě obdivuju lidi, co maj krásně vymakanou techniku, protože to já nemám. Tihle lidé se skvělým řemeslem jsou super, o tom není pochyb. Ale to, co tvoří prostě není vždycky umění.
A proč?
Jednoduše proto, že umění má znepokojovat, přivádět nové myšlenky a nemá být jen a pouze hezké.
Co je jen "hezké" a nic víc je kýč. Vážně, je to jeho definice. Nehledě na vymakanou techniku. A nechci, aby to znělo nějak pejorativně, taky mám v pokoji obrázky, jen proto, že se mi líbí.
Taky může být rozdíl v tom, co pro koho kýč je - stejně jako má každý rád jinou hudbu a knížky.
Onen student umělecké školy si poštěžoval, když mu řekli, že by mohl nechávat nějaká bílá místa. Dle mého - příliš definuje.
To je přesně to, co nemám ráda. Když je všechno přesně popsané do poslednáho detailu - proto mi vždycky byla sympatická abstrakce. Jako sen, náznaky a čtení mezi řádky.
Protože v umění je potřeba mít obojí - ovládat řemeslo a mít vizi. Jen si tak kreslit můžete, ale nemůže to pokládat za umění, pokud tomu nevdechnete duši.
Bylo mi poněkud líto, že tenhle člověk má jistě veliký potenciál, ale setkává se s učiteli, kteří mu nejsou schopni rozumně říct, co mu schází.
To je taky častá chyba/problém umělců. Mluví slovy, která lidé neznají.
Někteří to dělají, protože dlouhá cizí slova daleko lépe vyjadřují jejich myšlenky, jiní, aby vypadali chytře.
Ty druhé nemám ráda.
Jak jednou řekl jeden z mých učitelů - pokud to nedokážete vysvětlit svojí babičce, nejste v tom dobrý. A přesně tohle by měl někdo říct umělcům, kteří se snaží dát dílům myšlenku až jako druhořadou věc. Tak to taky nefunguje.
Někteří lidé mají také zlozvyk tahle slova přejímat i když jim nerozumí, aby nebyli za hlupáky. No já jsem vždycky hlupák a ptám se.
A co tím chci říct? Já asi ani nevím, co přesně.
Obdivujte umělce i řemeslníky, ale neříkejte o každém pěkném obrázku, že je umění.
Umění bylo od slova "umět", ale jsme už v postmoderně, tady tyhle věci už neplatí.
A pokud máte jiný názor, je to v pořádku.
Na světě existují dvě rozdílné věci - umění a řemeslo.
Dřív to bylo jedno a to samé. Nebo tedy.. Ne úplně, ale co se těch uměleckých řemesel jako malby a sochařství týče - rozhodně. Kováře za umělce nikdo nepovažoval.. (Spíše to byli "šamani" na okraji vesnice, které všichni uctívali a měli z nich respekt.)
Teď se v galeriích objevuje kde co, co už ani není "hezké" a je to umění. A lidé to nechápou. Jak se stalo, že umění už není hezké?
No jednoduše. Každej dostal vlastní pastelky a možnost naučit se kreslit. Samozřejmě obdivuju lidi, co maj krásně vymakanou techniku, protože to já nemám. Tihle lidé se skvělým řemeslem jsou super, o tom není pochyb. Ale to, co tvoří prostě není vždycky umění.
A proč?
Jednoduše proto, že umění má znepokojovat, přivádět nové myšlenky a nemá být jen a pouze hezké.
Co je jen "hezké" a nic víc je kýč. Vážně, je to jeho definice. Nehledě na vymakanou techniku. A nechci, aby to znělo nějak pejorativně, taky mám v pokoji obrázky, jen proto, že se mi líbí.
Taky může být rozdíl v tom, co pro koho kýč je - stejně jako má každý rád jinou hudbu a knížky.
Onen student umělecké školy si poštěžoval, když mu řekli, že by mohl nechávat nějaká bílá místa. Dle mého - příliš definuje.
To je přesně to, co nemám ráda. Když je všechno přesně popsané do poslednáho detailu - proto mi vždycky byla sympatická abstrakce. Jako sen, náznaky a čtení mezi řádky.
Protože v umění je potřeba mít obojí - ovládat řemeslo a mít vizi. Jen si tak kreslit můžete, ale nemůže to pokládat za umění, pokud tomu nevdechnete duši.
Bylo mi poněkud líto, že tenhle člověk má jistě veliký potenciál, ale setkává se s učiteli, kteří mu nejsou schopni rozumně říct, co mu schází.
To je taky častá chyba/problém umělců. Mluví slovy, která lidé neznají.
Někteří to dělají, protože dlouhá cizí slova daleko lépe vyjadřují jejich myšlenky, jiní, aby vypadali chytře.
Ty druhé nemám ráda.
Jak jednou řekl jeden z mých učitelů - pokud to nedokážete vysvětlit svojí babičce, nejste v tom dobrý. A přesně tohle by měl někdo říct umělcům, kteří se snaží dát dílům myšlenku až jako druhořadou věc. Tak to taky nefunguje.
Někteří lidé mají také zlozvyk tahle slova přejímat i když jim nerozumí, aby nebyli za hlupáky. No já jsem vždycky hlupák a ptám se.
A co tím chci říct? Já asi ani nevím, co přesně.
Obdivujte umělce i řemeslníky, ale neříkejte o každém pěkném obrázku, že je umění.
Umění bylo od slova "umět", ale jsme už v postmoderně, tady tyhle věci už neplatí.
A pokud máte jiný názor, je to v pořádku.
Komentáře
Okomentovat