Předloni jsem k narozeninám dostala knihu o pražských vilách. Myslela jsem, že bych se ke všem mohla vypravit a vždy si o nich číst, ale... Nakonec jsem si knihu jen přečetla.
Při procházce knihou, nebo s knihou, můžeme navštívit pod oveneckými vinicemi Šternberskou vilu v Troji, známou jako Trojský zámek. Pokud někdo zabloudí při cestě Prahou na Bertramku, může, podle líčení nejstaršího syna W. A. Mozarta Karla jít "podle zahrad hrabat Buquoyů po levé a hostince U čísla prvního po pravé ruce; pak silnicí asi čtvrt míle dále, potom se odbočí na silnici vpravo se oddělující, užší, ale stále sjízdnou, a dojde se do kaštanové aleje, vedoucí až k vratům předního dvora panské usedlosti." Tou usedlostí je Bertramka Pojďme staletími a přes usedlosti dál, do 19. století. Lannova vila v Bubenči patřila na přelomu šedesátých a sedmdesátých let 19. století k prvním rodinným sídlům, která se objevila v sadech při tehdejší hlavní bubenečské silnici a jednou z vůbec prvních pražských vil v pravém slova smyslu. Cestou věkem vil dojdeme k Janu Kotěrovu, který se ve své rané tvorbě pokusil o symbiózu tradice anglického rodinného domu, prvnímu rodinnému domu na prahu 20. století, který postavil v Praze - Trmalově vile ve Strašnicích. Dále potom třeba k pražskému německému architektovi Josefu Zasche patřícímu k nejvýznamnějším představitelům secese a moderny na našem území a jeho Wilfertově vile Na Špejcharu. Nebo k nedaleké vile slavného grafika, sochaře, architekta, autor užitého umění Františka Bílka, postavené podle vlastního projektu umělce. A o kousek dál k vile českého politika poslance říšské rady a českého zemského sněmu Karla Kramáře, postavené v letech 1911-1914 podle projektu slavného Friedricha Ohmanna. Přes příběhy desítek vil, přes procházku jedinečnou vilovou osadou Baba, staneme u Müllerovy vily ve Střešovicích od Adolfa Loose, která se stala doslova poutním místem milovníků architektury a je jím dodnes. Když přeskočíme pomyslný plot času o 60 let a posuneme se o kousek dál do Břevnova, dostaneme se ke Kuthanově vile architekta Vlado Miluniće, inspirované v holandské architektuře, která je expresivní, malebná a úsporná zároveň. Mezi 28 poválečnými vilami najdeme vilu vítěze Wimbledonu Jana Kodeše, či vilu světoznámé režisérky Věry Chytilové a mnohé další. Kniha s bohatou textovou i obrazovou dokumentací je opět na konci doplněna vycházkovými okruhy s mapami.
(Databáze knih)
*Ano Shiro, skvělej nápad fotit ve tmě...*
Pro někoho, kdo se zajímá o historii a architekturu zároveň je to rozhodně super knížka. Jenže mě historie jako taková moc nebere.
Když se řekne příběh, nevybavím si architekty a osobnosti, ale spíš záludnosti provedení a zvláštnosti. Mnoho vil bylo zvláštních, to ano. Ale přišlo mi, že je stejně vidět pouze onen povrchní příběh. A ne ten abstraktní, který se tak těžko někdy chytá. O to by to bylo zajímavější čtení.
Ale takhle věcně - nebylo to špatné. Pokud k tomuto oboru tíhnete, určitě zaujme. Ale možná radši i s tou procházkou.
Při procházce knihou, nebo s knihou, můžeme navštívit pod oveneckými vinicemi Šternberskou vilu v Troji, známou jako Trojský zámek. Pokud někdo zabloudí při cestě Prahou na Bertramku, může, podle líčení nejstaršího syna W. A. Mozarta Karla jít "podle zahrad hrabat Buquoyů po levé a hostince U čísla prvního po pravé ruce; pak silnicí asi čtvrt míle dále, potom se odbočí na silnici vpravo se oddělující, užší, ale stále sjízdnou, a dojde se do kaštanové aleje, vedoucí až k vratům předního dvora panské usedlosti." Tou usedlostí je Bertramka Pojďme staletími a přes usedlosti dál, do 19. století. Lannova vila v Bubenči patřila na přelomu šedesátých a sedmdesátých let 19. století k prvním rodinným sídlům, která se objevila v sadech při tehdejší hlavní bubenečské silnici a jednou z vůbec prvních pražských vil v pravém slova smyslu. Cestou věkem vil dojdeme k Janu Kotěrovu, který se ve své rané tvorbě pokusil o symbiózu tradice anglického rodinného domu, prvnímu rodinnému domu na prahu 20. století, který postavil v Praze - Trmalově vile ve Strašnicích. Dále potom třeba k pražskému německému architektovi Josefu Zasche patřícímu k nejvýznamnějším představitelům secese a moderny na našem území a jeho Wilfertově vile Na Špejcharu. Nebo k nedaleké vile slavného grafika, sochaře, architekta, autor užitého umění Františka Bílka, postavené podle vlastního projektu umělce. A o kousek dál k vile českého politika poslance říšské rady a českého zemského sněmu Karla Kramáře, postavené v letech 1911-1914 podle projektu slavného Friedricha Ohmanna. Přes příběhy desítek vil, přes procházku jedinečnou vilovou osadou Baba, staneme u Müllerovy vily ve Střešovicích od Adolfa Loose, která se stala doslova poutním místem milovníků architektury a je jím dodnes. Když přeskočíme pomyslný plot času o 60 let a posuneme se o kousek dál do Břevnova, dostaneme se ke Kuthanově vile architekta Vlado Miluniće, inspirované v holandské architektuře, která je expresivní, malebná a úsporná zároveň. Mezi 28 poválečnými vilami najdeme vilu vítěze Wimbledonu Jana Kodeše, či vilu světoznámé režisérky Věry Chytilové a mnohé další. Kniha s bohatou textovou i obrazovou dokumentací je opět na konci doplněna vycházkovými okruhy s mapami.
(Databáze knih)
*Ano Shiro, skvělej nápad fotit ve tmě...*
Pro někoho, kdo se zajímá o historii a architekturu zároveň je to rozhodně super knížka. Jenže mě historie jako taková moc nebere.
Když se řekne příběh, nevybavím si architekty a osobnosti, ale spíš záludnosti provedení a zvláštnosti. Mnoho vil bylo zvláštních, to ano. Ale přišlo mi, že je stejně vidět pouze onen povrchní příběh. A ne ten abstraktní, který se tak těžko někdy chytá. O to by to bylo zajímavější čtení.
Ale takhle věcně - nebylo to špatné. Pokud k tomuto oboru tíhnete, určitě zaujme. Ale možná radši i s tou procházkou.
Komentáře
Okomentovat