Jelikož mám ráda postapo, je tak nějak logické, že se mi zamlouvá i to apo. Tedy příběhy o tom, jak probíhá apokalypsa. To, jak je náš svět křehký a lehce rozbitelný. Tímhle mě Blackout zaujal už před lety (jop, fakt dlouho rval, než sem se k němu dostala....) a stejně tak mě teď zaujímají i další knihy od Marca.
Jednoho chladného únorového dne zhasnou světla v Itálii. A nejen tady. Chvíli nato ve Švédsku, pak v Německu, Francii, Rakousku, Belgii a Holandsku. Všude v Evropě se hroutí elektrická síť, přestanou fungovat výtahy, metra uváznou v tunelech...
Italský bývalý hacker a programátor Piero Manzano věří, že ví, kdo je za to zodpovědný, a tak se to snaží sdělit odpovědným orgánům. Ale nikdo mu nevěří. Až francouzský komisař Europolu François Bollard je ochoten ho poslouchat.
Ale když mladá a atraktivní novinářka Lauren Shannon objeví, že z Pierova počítače byly odeslány podezřelé emaily, začne klást nepříjemné otázky, a Bollard jej začne podezřívat. Manzano má proti sobě mazaného a neviditelného soupeře a je z něj lovná zvěř.
Mezitím se situace v ulicích stává stále více dramatičtější. Zdá se, že v Evropě nic nefunguje. Několik evropských jaderných elektráren je v kritickém stavu a ohrožují životy milionů lidí. Závod s časem začíná. Závod, který lze jen stěží vyhrát.
Dále se mohou objevit spoily.
Šlo o velký hit a tak jsem se fakt těšila, jak kniha zničí Evropu a následně i USA.
Je fakt hezký, že se tam zmiňují i o Temelínu.
A taky o hoděn věcech u kterejch by člověk nečekal, že nebudou fungovat, když přestane jít elektřina.
Můžem si za to sami - spousta věcí bez elektřiny prostě nejde a proto jsem taky vždycky na pozoru při instalování chytrých systémů do budov. Hlavně, co se dveří týče. Já vim, že je tam pojistka, ale když dojde elektřina a následně se prostě nedaj otevřít zamčený dveře.... Jistá nedůvěra tam prostě je.
A v knize nejde o dveře, ale dodávky vody a pohonných hmot. Záložní generátory.
A překvapivě - lidi jdou za světlem a teplem. I když něco navrhneme na určitej počet dní a lidí - v tomhle případě to fungovat nebude.
Každopádně.. K příběhu. Je hodně počítačnický. Hodně se přeskakuje z místa na místo. Což by normálně nevadilo, ale tady je prostě dost jmen na udržení pozornosti a stejně tak míst.
Příběh je dobrý a zajímavý.
Způsob podání mi ale prostě nesedí. Osobní preference.
Sledujeme dění z perspektiv různých osob, ale některé necháváme chvilkami za sebou a vůbec nás nezajímají.. Jak to? Když už rozjedu příběh s mnoha postavama, ráda bych je sledovala až do konce. Například nevíme, jak probíhal výpadek u dívek v horách, jenom, žeto zvládly.
Konkrétní lidé ukazují různé příběhy. Zástupnost. Ale prostě mi to v tomhel stylu úplně nesedělo. Nevím, jak knihu vylepšit, ale vím, že další už si kupovat nebudu.
Příběh mi neutíkal tak, jak bych chtěla a očekávala.
Jo a taky jsem samozřejmě chtěla šťastnej konec, ale.... Kdyby nebyl, byla by to zásadně větší rána. Doporučuju horší konce.
Jednoho chladného únorového dne zhasnou světla v Itálii. A nejen tady. Chvíli nato ve Švédsku, pak v Německu, Francii, Rakousku, Belgii a Holandsku. Všude v Evropě se hroutí elektrická síť, přestanou fungovat výtahy, metra uváznou v tunelech...
Italský bývalý hacker a programátor Piero Manzano věří, že ví, kdo je za to zodpovědný, a tak se to snaží sdělit odpovědným orgánům. Ale nikdo mu nevěří. Až francouzský komisař Europolu François Bollard je ochoten ho poslouchat.
Ale když mladá a atraktivní novinářka Lauren Shannon objeví, že z Pierova počítače byly odeslány podezřelé emaily, začne klást nepříjemné otázky, a Bollard jej začne podezřívat. Manzano má proti sobě mazaného a neviditelného soupeře a je z něj lovná zvěř.
Mezitím se situace v ulicích stává stále více dramatičtější. Zdá se, že v Evropě nic nefunguje. Několik evropských jaderných elektráren je v kritickém stavu a ohrožují životy milionů lidí. Závod s časem začíná. Závod, který lze jen stěží vyhrát.
Dále se mohou objevit spoily.
Šlo o velký hit a tak jsem se fakt těšila, jak kniha zničí Evropu a následně i USA.
Je fakt hezký, že se tam zmiňují i o Temelínu.
A taky o hoděn věcech u kterejch by člověk nečekal, že nebudou fungovat, když přestane jít elektřina.
Můžem si za to sami - spousta věcí bez elektřiny prostě nejde a proto jsem taky vždycky na pozoru při instalování chytrých systémů do budov. Hlavně, co se dveří týče. Já vim, že je tam pojistka, ale když dojde elektřina a následně se prostě nedaj otevřít zamčený dveře.... Jistá nedůvěra tam prostě je.
A v knize nejde o dveře, ale dodávky vody a pohonných hmot. Záložní generátory.
A překvapivě - lidi jdou za světlem a teplem. I když něco navrhneme na určitej počet dní a lidí - v tomhle případě to fungovat nebude.
Každopádně.. K příběhu. Je hodně počítačnický. Hodně se přeskakuje z místa na místo. Což by normálně nevadilo, ale tady je prostě dost jmen na udržení pozornosti a stejně tak míst.
Příběh je dobrý a zajímavý.
Způsob podání mi ale prostě nesedí. Osobní preference.
Sledujeme dění z perspektiv různých osob, ale některé necháváme chvilkami za sebou a vůbec nás nezajímají.. Jak to? Když už rozjedu příběh s mnoha postavama, ráda bych je sledovala až do konce. Například nevíme, jak probíhal výpadek u dívek v horách, jenom, žeto zvládly.
Konkrétní lidé ukazují různé příběhy. Zástupnost. Ale prostě mi to v tomhel stylu úplně nesedělo. Nevím, jak knihu vylepšit, ale vím, že další už si kupovat nebudu.
Příběh mi neutíkal tak, jak bych chtěla a očekávala.
Jo a taky jsem samozřejmě chtěla šťastnej konec, ale.... Kdyby nebyl, byla by to zásadně větší rána. Doporučuju horší konce.
Komentáře
Okomentovat