Dala jsem na doporučení a knihu sháněla poměrně dlouho. Ono totiž v knihovně jí sice měli, ale věčně vypůjčenou a nakonec jsem si jí stejně chtěla koupit. A to byl problém. Dala se totiž sehnat jenom francousky a anglicky. A anglicky jsem Kinga už číst zkoušela a prostě to nemá ten efekt a nakonec by mě to tolik nebavilo. Ale pak nastal dotisk :3
Román Misery patří mezi nejznámější a nejzdařilejší thrillery vzešlé z dílny Stephena Kinga. Hlavní hrdina Paul Sheldon je autorem romantických příběhů o krásné Misery. Osudovou náhodou Paula po těžké havárii najde jeho nejoddanější čtenářka, bývalá ošetřovatelka Annie Wilkesová. Ta z něj ve svém odlehlém domě učiní nedobrovolného pacienta. Během svérázného "léčení" ho přiměje, aby psal pokračovaní Miseryiných příběhů podle jejích představ. Díky Anniiným šíleným donucovacím metodám prožívá Paul tvůrčí období, jehož hrůzu by si nedokázal představit ani v nejbujnější fantazii a o jehož konec se dramaticky zaslouží i tým policistů, kteří po něm pátrají.
Stephen King v tomto děsivém příběhu dokázal mistrně vyvolat atmosféru strachu a vytvořit přesvědčivé postavy, okořenit text suchým sarkasmem a doplnit ho autentickými postřehy ze zákulisí spisovatelského procesu. Podle proslulého románu vznikl neméně slavný film Misery nechce zemřít. Kathy Bates za ztvárnění hlavní role Annie získala Oscara. Hlavní mužskou roli hrál James Caan.
Dále se nejspíš objeví spoily.
Je to psycho. Ze začátku jen takové menší i když pořád dost velké. A na konci už absolutní.
Chvílema byla Annie vlastně trochu sympatická, protože člověk ještě nevěděl, že je fakt prohnaná. Taková trubka, co udělala to nejlepší, co mohla. A všechny ty špatnosti člověk ta ktrochu přisuzuje jenom tomu, že je lehce pomatená.
Ale pak začně uřezávat končetiny. A když se jí Paul snaží zalíbit, ví to.
Vzájemně hraou hru a Annie je vždycky o krok napřed. To bude asi taky ti, že může chodit.
Ale Paul má tak velkou fantazii. A ta ho z toho pak naštěstí dostane. A současně dostane jeho. Protože všichni víme, že nejhorší příšery jsou v naší hlavě. A přesně tam Annie navždycky zůstane. V Paulovo hlavě.
Ačkoliv jsme se dozvěděli, co Annie provedla, zajímalo by mě vyprávění přímo od ní. Jak by ona vyprávěla, co dělala. Bez hrátek.
Taky si začínám víc všímat absence popisů lidí. Nebo teda nějaký popis tam je, ale rozhodně nenajdeme odstaveček, kde se dozvíme barvu vlasů a očí a podobný věci, který neni potřeba vědět. A možná to trochu záměrně ignoruju, protože moje představivost je jen a jen moje.
Líbilo se mi to. Ta plíživa psychotičnost. I vhlédnutí do procesu tvorby. Z těch všech střípků, co jsem kdy o Kingovi a jeho psaní slyšela (a nikdy nevyhledávala) mám pocit, že bysme si ve stylu psaní hodně rozuměli. Nebo taky ne, kdo ví.
Román Misery patří mezi nejznámější a nejzdařilejší thrillery vzešlé z dílny Stephena Kinga. Hlavní hrdina Paul Sheldon je autorem romantických příběhů o krásné Misery. Osudovou náhodou Paula po těžké havárii najde jeho nejoddanější čtenářka, bývalá ošetřovatelka Annie Wilkesová. Ta z něj ve svém odlehlém domě učiní nedobrovolného pacienta. Během svérázného "léčení" ho přiměje, aby psal pokračovaní Miseryiných příběhů podle jejích představ. Díky Anniiným šíleným donucovacím metodám prožívá Paul tvůrčí období, jehož hrůzu by si nedokázal představit ani v nejbujnější fantazii a o jehož konec se dramaticky zaslouží i tým policistů, kteří po něm pátrají.
Stephen King v tomto děsivém příběhu dokázal mistrně vyvolat atmosféru strachu a vytvořit přesvědčivé postavy, okořenit text suchým sarkasmem a doplnit ho autentickými postřehy ze zákulisí spisovatelského procesu. Podle proslulého románu vznikl neméně slavný film Misery nechce zemřít. Kathy Bates za ztvárnění hlavní role Annie získala Oscara. Hlavní mužskou roli hrál James Caan.
Dále se nejspíš objeví spoily.
Je to psycho. Ze začátku jen takové menší i když pořád dost velké. A na konci už absolutní.
Chvílema byla Annie vlastně trochu sympatická, protože člověk ještě nevěděl, že je fakt prohnaná. Taková trubka, co udělala to nejlepší, co mohla. A všechny ty špatnosti člověk ta ktrochu přisuzuje jenom tomu, že je lehce pomatená.
Ale pak začně uřezávat končetiny. A když se jí Paul snaží zalíbit, ví to.
Vzájemně hraou hru a Annie je vždycky o krok napřed. To bude asi taky ti, že může chodit.
Ale Paul má tak velkou fantazii. A ta ho z toho pak naštěstí dostane. A současně dostane jeho. Protože všichni víme, že nejhorší příšery jsou v naší hlavě. A přesně tam Annie navždycky zůstane. V Paulovo hlavě.
Ačkoliv jsme se dozvěděli, co Annie provedla, zajímalo by mě vyprávění přímo od ní. Jak by ona vyprávěla, co dělala. Bez hrátek.
Taky si začínám víc všímat absence popisů lidí. Nebo teda nějaký popis tam je, ale rozhodně nenajdeme odstaveček, kde se dozvíme barvu vlasů a očí a podobný věci, který neni potřeba vědět. A možná to trochu záměrně ignoruju, protože moje představivost je jen a jen moje.
Líbilo se mi to. Ta plíživa psychotičnost. I vhlédnutí do procesu tvorby. Z těch všech střípků, co jsem kdy o Kingovi a jeho psaní slyšela (a nikdy nevyhledávala) mám pocit, že bysme si ve stylu psaní hodně rozuměli. Nebo taky ne, kdo ví.
Komentáře
Okomentovat