Domácí šachy

 A ten talíř je taky domácí??

Kdyby to nebylo jasný, tak dneska budu vyprávět příběh. Příběh o tom, jak vznikl nejnáročnější dárek těchto Vánoc a jak moc byli otevřený papírnictví důležitý. Předem varuji, že se dřevem zatim pracovat neumím, takže krabice domácí fakt neni. 


Začalo to tedy nákupem krabice. Dlouho jsem vybírala nějakou relativně čtvercovou, ale nakonec jsem vymyslela, jak z obdélníku udělat výhodu. Původně jsem přemýšlela nad mnohem placatější verzí, ale pak jsem se bála nedostatku prostoru uvnitř. Přece jenom, šachy můžou být docela prostorově náročný.
Jakmile přišla, načrtla jsem na ní šachovnici, abych věděla velikost políček a mohla odvodit velikost figurek. 
Jinak krabice je z krásného českého obchodu dřevobox a mimo to jsem tam ještě kupovala hmyzí hotel a obojí bylo fakt pěkný. Doporučuju. 


Následovalo několik seancí s fimo hmotou, které jsem si koupila 3 velká balení, abych rozhodně měla dost. Měla. Z přehršle fima jsem nakonec udělala ještě kameny na dámu, protože proč ne. A dva balíčky mi zbyly. 
Figurky šachů jsou postavami ze světa World of Warcraft, kde jsem vzala zástupce Hordy a zástupce Alliance. Král a královna jsou konkrétní lidé a ostatní figurky představují jednotlivé rasy. A které? Hádejte. 
Původně jsem chtěla dělat figurky mnohem detailnější, ale.. Nakonec jsem dospěla k tomu, že minimalistické pojetí bude mnohem jednodušší a poznatelnější. 



Po půlhodinové návštěvě trouby jsem mohla začít malovat. Chtěla jsem dělat všechnu červenou i modrou na jeden zátah, protože jsem si je míchala a jelikož tuhle rudou umim dobře, začala jsem s Hordou. 


Vzhledem k tomu, že jsem výtvor musela skrývat, začala jsem nejprve s šachovnicí. Snažila jsem se minimálně přetahovat, ale to se nikdy nevede. 


Použila jsem akrylové barvy z Nanu-nana - moje oblíbené, ale předpokládám, že ne zrovna kvalitní. 


Následovala první vrstva. 

A pak druhá. 

A pak lehká panika, když jsem zjistila, že tu pěknou modrou prostě z tý světlý namíchat nedokážu ani kdybych se postavila na hlavu. A to sem dřív uměla. Následoval průzkum na internetu a výlet do tenkrát otevřeného papírnictví. 

Získala jsem barvu Cadénce, kterou vůbec neznám, ale barvila, tak co víc bych si mohla přát. 

 Všechny figurky jsem dělala ve dvou vrstvách, protože ta první byla obzvlášť nerovnoměrná a figurky s mokrou barvou mají tendenci vyklouzávat z rukou. Zvlášť, kdy i ty ruce jsou zapatlaný od barvy. 

Dalším úkolem bylo dodělání šachovnice. Nejprve modrou barvou a pak i ohraničení v bronzové a stříbrné. Opět barvy z Nanu-nana. Někde bylo potřeba udělat i druhou vrstvu. 

Pak jsem krkolomně neotevřela plechovku s barvou a musela si říct o pomoc. Nejzábavnější část čekala. Ale ještě předtím bylo potřeba udělat ty tenké čáry pro oddělení jednotlivých políček šachovnice. A pak konečně... Velké plochy. Ze všech stran. 
Jakmile barva zaschla dodělala jsem nápisy a čísla kolem šachovnice. 
Pak už stačilo jen všechny figurky a i celou krabici nalakovat, aby barva zůstala, kde má. 
Nakonec jsem přidala podložení dna krabice filcem, který jsem vyhrabala mezi látkami a polepila jsem vrchní ráfek krabice obyčejným černým plátnem, protože se mi krabice jinak k sobě lepila a nešla moc otevírat. A udělat dárek, co nejde otevřít.. To je trochu blbý. 

A takhle vypadá výsledek. Hned jsme si zahráli a já zdárně prohrála. 
Zjistila jsem, že fimo pořád není moje oblíbená hmota, co se tvarování jako takového týče, ale je to nakonec nejmenší zlo, když chci vytvořit něco takového. 
A teď přišla chvíle zkusit uhodnout, co je která figurka zač ^^

Komentáře