Teď je všechno jenom ne ideální doba na cokoliv. Možná krom nadávání. Protože ať chceme cokoliv, stejně se nás svět nějak dotýká. A jelikož je teď i dost omezený to, jak bych chtěla trávit svůj čas (a něco jinýho je, jak bych to fakt dělala), chci si trochu zafantazírovat. 
Přemýšleli jste někdy, jak by vypadal váš ideální den? S prací, či bez ní. Je to jen na vás. Den, který by se mohl opakovat nesčetněkrát.
Bylo by to někdy na podzim. Nebo na jaře. Nebo v létě někde, kde není moc teplo. V horách. Ráno bych se vzbudila brzy, ale absolutně vyspalá a plná energie. Pohladila bych všechny svoje kočičky a protáhla se venku na sluníčku, které by vykukovalo mezi mraky a hřálo tak akorát. Dopoledne bych na terase pracovala na projektech - svých, pracovních, ale všechny by mě bavily. Pod stínem z popínavých květin.
Odpoledne bych vyšla na procházku. Přes město, odnést věci na poštu a pak rovnou do lesa. Někam, kde bych se tak trochu ztratila v čase a prostoru. Probraly by mě až první kapky přicházející bouřky. Ty by mě přiměly k cestě domů, kam bych dorazila promočená. Oblékla bych se do suchého, zabalila do deky a usrkávala tuareg, možná se medem, a sledovala blesky křižující oblohu. Pletla bych a četla si s kočkou schoulenou vedle mě. Zachumlaná do těžké peřiny bych usla za zvuku tichého chrupkání.
Jak by vypadal váš ideální den?
Komentáře
Okomentovat