Inspiračník: podzim 2021

Na podzim není nikdy brzo. Jelikož je to moje oblíbené roční období, táhne mě to k němu jakmile poprvé překonám vlnu veder a ať je to v červnu nebo v srpnu, doufám, že to byla poslední a bude teď už tak akorát příjemně. Znáte to sweater weather. No a krom zvuku otevírání vakuového pytle se svetry mám ještě několik dalších nápadů a inspirací pro tohle období. No dobře, vlastně bych potřebovala nekonečný podzim, protože mám pro něj tolik nápadů zahaleným nízkým sluncem, že nevim, kam s nima. 

Začneme v babím létě. Chladná rána a teplá odpoledne. Někdy se už i listy začínají barvit a je to taková příjemně jantarová předzvěst. A mě z nějakého důvodu tohle období vždycky připomene Pocahontas a indiány. A pro někoho, kdo měl několik dětských let svou osobní Pocahontas, která ho učila chodit po kládách bez pádů je tohle důležitý. A co nejvíc připomíná indiány? Mě rozhodně peříčka. Možná, že tady se vzala moje všeobecná fascinace ptáčky a potřeba sbírat spadaná pírka. Letos část z nich najde uplatnění. 

Jelikož znám sama sebe, rozhodně plánuji zužitkovat nedávno nalezenou sojku. Teda.. Na zahradě se objevily její pírka a co se jí stalo, to asi nikdo neví. Neberu si peří z živých ptáčků. (Když teda nepočítáme to slepičí paří od babči, která musela kuřátkům zastřihnout křidélka, aby neutíkala.)

Předtím než začne padat listí je tak akorát čas nasbírat si borovicové jehličí. A na co? Na vyrábění proutěných košíčků. Youtube přece jenom občas ví, co mi doporučit. Mám proutěnosti ráda (a taky proto mám košík na klubíčka, co je cítit jako plážová rohož) a postrádám hezké místo na uložení odličovacích čtverečků. A udělat maličký košíček se díky tomuhle videu zdá celkem jednoduché. 

Současně mám teorii, že na podzim je nejlepší období sbírání jehličí, protože ho tam bude hodně, ale současně ještě nebude přikryté sněhem, any okolními listy. Kde ho najdu? Netuším, někde v lese. 

A mám tak trochu chuť si následně vyrobit velkou verzi na ponožky pro návštěvy (dle mé představy finského domova)? Rozhodně. Ale to abych posbírala celý les. 

Ačkoliv už do školy teda nechodím a podzim je spíš takové ukončovací období... Stejně mám takovou potřebu začínat nové kroužky. A taky by se tomu dalo říkat motivace, protože ačkoliv sem si říkala, že přece ta lukostřelba bude nejlepší během léta.. spousta lidí je pryč a podobně. A pak jsem taky zjistila, že ta cesta k terči je poměrně dlouhá a já si jí nejsem jistá. 

Čím si ale jistá jsem je rezervace na létající jógu. Teda jen zkušební lekce, kde zjistíme, jak by mi taková věc šla a zcela nepředvídatelně naplánované volno mi dá čas to promyslet. A nakonec je asi dobrý, že budou mít lekce vždycky na 4 týdny. 

A když zrovna nekoukám, jestli budu ten správný netopýr, přemýšlím nad keramikou. Ne, že bych nemohla keramiku dělat doma, ale chybí mi zásadní věc. Pec. Já bych si totiž mohla klidně koupit klasickou vypalovací hlínu a vesele si keramikovat doma, ale když bych chtěla výsledek vypálit, mám smůlu. A po "vypálim vám za úplatek keramiku" jsem koukala. Přece jen by bylo jednodušší, aby mě někdo trochu usměrňoval už při tvoření. Protože víme, keramika v peci umí vybuchnout. 

K týhle myšlence mě přivedla fotka z mojí oblíbené pohádky. Tihle vypadají poměrně strašidelně, ale.. Moji nebudou. Jo a bílou glazuru bych snad na kurzu taky mohla dostat. A pak jednou je poschovávám v záhoncích na zahradě. Až budu mít zahradu. 

Loni jsem propadla potřebě vyšít si kytičky na sukni a promenádovat se v ní cestou do práce a zpět. Bohužel jsem ve vyšívání lehce neschopná a radši ani nebudu říkat kdy jsem sukni splašila a vyšívat začala. Teď jsem si zakázala začít další pletení dokud sukni nedodělám. Bavlny a jehla jsou nastartované, teď už jen vyšívat. 

Shein.com, http://secondstreet.ru/blog/vyshivka/futbolki-s-cvetochnoj-vyshivkoj.html#cut, Shein.com

No a co budu povídat, nejradši bych si povyšívala kde co na spoustu dalšího oblečení. Třeba někdy. 

Co ale rozhodně chci zkusit, jakmile se první listy dotknou země je vyšívání na ně. Možná si za tenhle nápad budu trochu nadávat, ale to se na konec prostě občas děje no. Výsledek by ale moh být naprosto kouzelný a vzhledem k mému zvyku využívat peří i listí jako záložky i celkem užitečný. Současné kovové pírko tu nebude navždy. 

Jako skoro každý rok posledních pár let se plánuji vrhnout na koláče. Tedy na jejich pečení především. Několik let jsme používali jedem a ten samý recept (první, co jsme na internetu našli) a letos chci zkusit jiný. Teda ono většina z nich bude dost podobná. Těsto trochu jako na linecký, rozvařená dýně s kořením a podzimní nálada. V tomhle mám jasno. Na co si ale ještě brousím zuby je zdobení. Konkrétně tedy na vykrajovátka ve tvaru lístků a jejich následné rozložení po okraji koláče. 

A krom klasického dýňového bych letos chtěla zkusit ještě hruškový. Jako někdo, kdo měl v první třídě jako značku hrušku si myslím, že se taková věc patří a pak taky. Hruška se skořicí. 

S vršky si hodlám pohrát a pokud nenajdu vykrajovátka při trajdání za hranicemi (jakože suvenýrek), tak si je objednám na dortisimo protože tam mají přesně ty, co chci. A když už budu v tom, možná dojde i na špičky, protože ty loňské muffiny s mozky nebyli úplně to, o co sme se snažili. 

Teď se na chvíli vrátíme k oblečení. 

Jako správný příznivec skotska, mám hodně v oblibě tartanové vzory. A na podzim je jich naštěstí v obchodech plno. Letos to vypadá na nové kalhoty - ano mohla bych si je i ušít a jednou na to snad dojde, ale tam ještě nejsem. 

Momentálně vlastním červené, ale letos mě lákají žluté jako má tady slečna z pinterestu.  A pokud letos nikde nebudou, tak je hold mít nebudu no. Z toho se možná nezblázním. 

A taky by asi stálo za to vytáhnout ty modré, co jsem si sama vzorovala a přesunout je od rodičů k nám do bytu. Hmm..

Samozřejmě podzim neznamená jen barevné listí, ale taky... Halloween. Aneb svátek, který bysme měli trochu víc začít slavit, protože strašidelnosti jsou super. 

A s tím se pojí i černé kočky, duchové a pavouci. A k pavoukům patří pavučiny. Takže to prostě řeknu. Svetr s pavučinou. Naprosto úžasná věc, na kterou koukám už fakt hodně dlouho. Budu ho letos plíst? Spíš ne. Upletu ho jednou? Doufám. A až na to dojde, plánuju použít návod Arachne od Andi Satterlund. 

Poslední nápad týkající se oblečení je closet diary. Aneb několik dnů/týdnů zapisování toho, co nosím jestli sem si připadal dobře, nebo ne. Jde o vyzkoumání stylu. Protože styl nemůže být nikdy až moc vytříbený, že jo. A ten můj zrovna moc neni. Plánuju teda v říjnu poctivě zapisovat a zaznamenávat všechno kolem. Co z toho? Třeba budu vědět, co si kupovat prostě nemám i když se mi to líbí a co bych si zas klidně pořídit mohla. 

Uvidíme, jak to celé dopadne. 

Jelikož inspirací pro tenhle můj čtvrtletník byl časopis DECOR, je správné si ho pořádně prolistovat a promyslet. Nechci něco takového taky vytvořit? No a ukázalo se, že letošní podzim chci. 

První nápad je stojánek na papírové utěrky. V rámci omezování odpadu jsem nebyla nadšená jejich koupí, ale zdá se, že se tomu nedá vyhnout. Takže to brzo vypadá na výlet do obi nebo někam podobně, kde prodávají jak beton, tak dřevěné tyče. Uvidíme.

Jako druhý nápad vyhrálo vyšívání. Tentokrát ale vcelku jednoduché, liniové. To znamená lehce proveditelné. A kam budu vyšívat? Vidí to na lněné utěrky. Nějaké utěrky máme, ale.. Není to ono. A pokud je kuchyň nedílnou součástí obýváku, je na místě mít pěkné utěrky. 

Vyšívat plánuji lišku, dle vzoru. Nejspíš černobílou, ale kdo ví, jestli to trochu nezpestřím. A pokud se mi zachce mít ještě další, vidím to na kapradinu - vyšitou, či obtisklou. 

Podzim je také předzvěstí vánoc a svátků a podobně a to znamená dárky. Pořád dárky ráda dávám a vymýšlím. Možná je vymýšlím trochu až moc. Ale letos mi v tomhle hodně pomohla nová limitka v manufaktuře - šípek. A co je víc podzimní než šípky?

Všeobecně manufaktura je moje oblíbená kosmetika, takže když mi někdo udělá radost sprcháčem, jsem nesmírně ráda a k odličování používám už jen jejich sedmikrásku. No a jejich krémy na ruce? Nejlepší. Teda.. Ne, že bych krémy na ruce nějak hodně používala, ale když už, tak tyhle mám nejradši. Respektive jiný bych si sama pro sebe nekoupila. 

A takhle ke konci je čas na trochu kultury. 

Co se filmů týče, právě procházím horory, které jsem měla v záložkách roky uložené a zatím bych doporučila jen jeden - Zvířátko z roku 2016. Samozřejmě to není nic úplně extra, ale s přivřenýma očima je to docela zajímavé psycho, kde se dějou věci, co člověk opravdu nečeká. Je to dobře nebo špatně? Mě se to k pletení líbilo.

Dalším hororem, který bych chtěla letos (znovu) vidět je Městská legenda, což taky není žádný kinemaografický skvost, ale mě se líbí nápad a je tam Jared.

A krom filmů na mě čekají také nesčetné knížky (dobře, dokázala bych je spočítat, ale mě se nechce) a tenhle podzim bych ráda zdolala Temná křídla Cthulhu 2 a následně i Sklenený les, který jsem si z těch pár nejtajemnějších knih vylosovala. Tedy z těch, co vlastním a bydlí v mém komínku "k přečtení".

Teď ještě ty barevné listy a všechno může začít.