Po přece jen velmi zajímavém kříďákovi, co se námětu týče, došlo na Jámu.
Kříďák, drásavý a děsivý psychothriller C. J. Tudor, se stal nejúspěšnější knižní prvotinou roku 2018. Nyní je tu Jáma, příběh, v němž autorka co do hrůznosti a napětí ještě přitvrdila...
Joe se nikdy nechtěl vrátit do rodného Arnhillu. Ne potom, co zažil se svou partou: šikanu, zradu, sebevraždu. Ne potom, co zmizela jeho sestra Annie. Ne potom, co přišel o rodiče. Ale Joe nemá na vybranou. Protože to, co se kdysi stalo Annie, se děje zase. Protože minulost má ve zvyku se vracet. Protože nejhorší den Joeova života nebyl ten, kdy se jeho sestra ztratila, ale ten, kdy se vrátila.
Premisa zní zajímavě, čte se to docela pěkně, ale když vám dojde, že to je řbitov zviřátek podruhé.. Nechápejte to špatně, řbitov zviřátek mám ráda. Jakože.. Od Kinga snad i nejvíc, ale to neznamená, že chci neustále číst ten samý námět.
Jo, příběh je maličko jinej. Jáma si vás stáhne sama, řbitov přece jen potřeboval trochu víc pomoct. Jáma si bere své oběti omylem, řbitov ne.
Samozřejmě se tu objevili zvraty. Jako, že taková milá paní je vlastně pěkná mrcha a já bych jí i věřila, že to fejkovala komplet celý. Už od doby, co jí bylo náct.
Paní vražedkyni jsem její osud nepřála, popravdě jsem jí asi trochu fandila.
Že to zmetek přežije jsem doufala především proto, aby konfrontoval mrchu.
A kdo je onen kmotr, kterému dlužil, to jsem.. Asi ani nepotřebovala vědět. Když na to koukám zpětně je to sice překvapivá, ale poněkud... Zbytečná informace. Člověk by řek, že mě to bude zajímat.
Komentáře
Okomentovat