Holčička, která měla ráda toma Gordona (Stephen King)

 A už se zase ztrácím v lese.

Svět měl zuby a mohl vás jimi kdykoli pokousat. Trisha McFarlandová to zjistila, když jí bylo devět let. V deset hodin dopoledne začátkem června seděla vzadu v autě své matky, na sobě měla modrý nadhazovačský dres Red Sox (s číslem 36 Gordon na zádech) a hrála si s panenkou Monou. V půl jedenácté zabloudila v lese. V jedenáct se snažila nepodléhat panice, snažila se neříkat si "Tohle je vážné, tohle je moc vážné". Snažila se nemyslet na to, že když se lidé ztratí v lese, někdy se jim může něco stát...

No takže sme zase v lese. Jako první se zeptám, proč se sakra nevrátila? Jakože, když zajdu někam, kde už si nejsem jistá, tak udělám 180° a jdu zpátky, ne?? To by na cestu narazila docela brzo. 

Ale tak jo, je malá, očividně je v americe ztrácení v lesech populární.

Jinak se mi knížka líbila. Sice jsem celou dobu chtěla, ať už jí najdou, ale taky je to všechno hezky reálně vykreslené. 

Dějou se dobrý i špatný věci. 

A netvor v lese měl pro mě pozitivní rozuzlení.

Hodnocení: ♥♥♥♥