Knížka o umění v akci, to chceš.
Život Emmy Caanové je podvrh. Emma je padělatelka, umělkyně, která se specializuje na malby z devatenáctého století. Není ale zločinec; její kopie si objednávají muzea nebo bohatí sběratelé, kteří chtějí chránit své investice. Emma je více než zběhlá v tazích štětce Gauguina a van Gogha, ale její práce je někdy bolestivou připomínkou uměleckých cílů, kterých si před lety přála dosáhnout – před tím, než se jí rozpadla rodina i celý život.
Když se v jejím životě nečekaně objeví ruský sběratel umění Leonard Sobjecky, Emma vidí cestu ven – novou práci, nový směr, jakým se její život může ubírat, a přístup k penězům, které by jí pomohly podpořit její nestabilní a nedávno ovdovělou matku.
Ale nic není zadarmo… a Emma není připravená na to, co má přijít. Leonardův opulentní styl ji pohlcuje a ona časem objeví, co se za vším tím pozlátkem skrývá. V tu chvíli se její minulost, kterou se usilovně snažila pohřbít, střetne s přítomností a přinutí Emmu zamyslet se na tím, jestli není její pečlivě prezentovaný život stejný podvrh jako všechny její kopie…
Tadyhle Emma je tak trochu pitomá. Nedokážu to jinak vyjádřit, protože ačkoliv má za sebou očividně vejšku, tak pořád nějak nechápe, jak svět funguje.
Začneme od umění. Všichni přece vědí, že nejlepší způsob, jak udělat dobrý umění je dát do něj emoce. To zřejmě nedělá a pak se diví, že jí všude odmítaj. Techniku má prej krásnou, oukej, ale to neni vůbec všechno. Jako naopak to vlastně může bejt úplný nic, protože především moderní umění (ačkolik se zakládá na to, že by každej tu techniku zmáknutou mít měl) jí mít nutně nemusí. Ale dejme tomu, že potřeba fakt je.
No a pak tu je ten další problém.. Očividně je to kniha ze současnosti a kdo sakra v dnešní době nepoužívá google? To mi řekněte, že by nebyla schopná najít nějaký nekalosti. Ale asi ne, budem věřit bohatejm týpkům. A asi by to bylo i fajn, ale... To bych už moc spoilovala.
Mě se ta knížka vlastně docela líbila, protože tohle je ten svět umění, kterej mě vždycky zajímal, ale na dost na to, abych se v něm chtěla pohybovat. Jen mě štvalo, jak může někdo bejt takhle pitomej a přitom se tvářit, že ví. Nic neví. Vymalovat se z trauma je přece ta nejstarší poučka.
Komentáře
Okomentovat