Kolekce jedinečných mysteriózních povídek od autorky kultovního Kříďáka. Každá z nich je obestřena mrazivou temnotou, která něco skrývá – vrahy, přeludy, nestvůry… nebo cosi odporného v krabici na klobouky. Vítejte v příbězích, kde se chystá konec světa, kde nebezpečí věští i šum motýlích křídel, kde kopírka dokáže zázraky a kde není radno zaměňovat svou identitu či zkoumat záhadné graffiti. V téhle knize není nic takové, jak se zdá – milovníci rafinovaných a děsuplných zápletek si rozhodně přijdou na své.
Finalizace
Povídka o realiťákvoi, co chce uzavřít smlouvu z pánem panství o prodeji. No nějakou smlouvu uzavře.
Tohle bylo zajímavý, ale já nevim, jestli je v pořádku fandit padouchům.
Gloria
Povídka s postavami z jiných knih autorky, protože co kdyby se potkali.
Tahle mě moc nezaujala, protože se s jejími postavami sice znám, ale nejsme zrovna nejky.
Já nejsem Ed
O člověku, co není Ed, ale pak zjistí, že jím být je možná dobrej nápad.
Zvrat na konci, takže rozhodně pozitivní povídka.
Konec plavby
Co kdyby lidstvu hrozila epidemie a mohlo se zachránit jen na palubě zaoceánské lodi?
Tahle byla hned první, že jo? A možná i nejdelší? Rozhodně zajímavá, pro mě taková úvaha.
Kopírka
Tento příběh, inspirovaný zastaralou provozovnou a jejím smělým tvrzením „Okopírujeme vám téměř cokoli“ pojednává o rozbité váze, vyčerpaném manželství a zapeklité otázce: může kdy kopie dosáhnout kvality originálu?
Tohle bylo hodně dobrý, rozhodně jeden z favoritů.
Lev v bráně
Některý graffiti vypadají jako živé.
No. Tomuhle možná rozumím víc, než bych chtěla, některý obrázky jsou fakt jako živý,
Motýlí ostrov
Ve světě, kde se už není kam schovat existuje ostrov, na který je zakázán vstup. Ale nám zdroje nikdo odepírat nebude.
Tohle bylo trochu drsný a to se mi líbilo, taky jeden z favoritů.
Poslední chod
Co když se venku zatáhne tma a v ní se vyklubou monstra? A co když jsou blíž, než si člověk myslí?
Mám trochu slabost pro panství a starý baráky, takže tahle duchařina s monstrama mě hodně zaujala. A ještě k tomu zvrat na konci, takže za mě dobrý.
Prach
Na všem je nános prachu a možná i zatuchliny, ale to přece nevadí, když má člověk výhled na moře, ne?
Tahle mě moc nebavila.
Prchavé blues
(úspěšně zapomenuto)
Věžák
Partička mládeže se rozhodne z hecu dostat dovnitř opuštěného věžáku a najde tam víc, než o co stála…
Jakožto fanoušek urbexu a jeho varianty, které jsme prováděli jako děti, rozhodně příjemně strašidelné a mezi favority.
Celkem se mi tedy líbili předevšim Kopírka, Motýlí ostrov a Věžák s honorable mention Lev v bráně.
Komentáře
Okomentovat