To se přece lidem běžné stává, že mají potřebu uplíst si obal na polštářek. Že jo?
Po dlouhém zkoumání jsem dospěla k tomu, že použiju zbytek rezavé vlny. Návod jsem použila od Drops Poetry reading pillow a dokonce je i v češtině. Velikost jsem si musela trochu poupravit, protože jsem použila úplně jinou vlnu a nejspíš i jiné jehlice, ale už ani nevím jaké velikosti.
Nahodila jsem pomocí Judy's magic cast on a pak chvíli trpěla, než sem mohla klidně pokračovat pletením v kruhu. Několikrát sem se vracela a přepočítávala, ale nakonec to dobře dopadlo. Jen sem zjistila, že mám málo vlny, takže nakonec na obal padlo o něco víc, než jedno klubko příze Everyday od Hymalaya.
Pletla sem v podstatě dokud sem si byla jistá, že mi bude vlna stačit.
V poslední řadě jsme upletla několik (třeba 10) oček, pak jsem určitý počet ukončila a zase upletla pár oček stejně jako na začátku. Těhle 10 oček jsem pak společně s jejich kamarády z druhý strany sešila kitchenerem, ukončila zase stejný počet jako o chvíli předtím a sešila kitchenerem zbytek. Výsledkem je typický polštářkový tvar do kterého už je potřeba jenom všít zip a nemusí se nijak řešit okraje.
Beru to jako velkou inovaci.
Pak jsem přišila zip, koupila výplň v actionu a od té doby nám tu dělá parádu. Trochu sice občas ztratí tvar, ale to se dá spravit.
Bylo by to lepší z vlny, než z akrylu? Asi jo, ale tuhle vnu už jsem prostě doma měla. Třeba někdy příště.
Komentáře
Okomentovat